Kontakt

Otevřená společnost, o.p.s.
se přestěhovala na novou adresu

Uruguayská 5, Praha 2

tel.: 222 561 913

 Více...


Mediální partner soutěže:

Echo24.cz


Podpořili nás:

 

Logo US

 

Logo NKJ

 

Spolupracujeme s:

Rekonstrukce státu

Rekonstrukce státu

FOIAnet

Navštivte nás na Facebooku

Archiv Národní knihovny

Otevrete.cz je součástí Archivu Národní knihovny

 

Dalších 106 odpovědí na vaše dotazy


Příručka pro občany o svobodném přístupu k informacím

Užitečné odkazy:

 

Výpisy z rejstříků přes
E-SHOP

 

Soudní spory

V této sekci přinášíme soudní případy týkajících se zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, případně dalších forem přístupu k informacím (např. zákon o obcích).

Asociace dovozců a výrobců kopírovací techniky vs. Ministerstvo kultury 5 A 158/2001

Správní řád. Právní fikce. Rozklad. Upřesnění žádosti. Správní řád není právním předpisem o poskytování informací. Slouží jen k získání informací o správním spise či jeho části pro účastníky řízení, jejich zástupce, či pro jiné osoby. Právní fikce nastává již po 14 dnech od podání rozkladu, lhůta dle sp.ř. se neuplatní.

 

 

celý článek

Burianová vs. Ministerstvo pro místní rozvoj 6 Ca 123/2004

Fiktivní rozhodnutí; fiktivní rozhodnutí o rozkladu.

celý článek

Burianová vs. Rada obce Dolní Třebonín 10 Ca 129/2004

Fiktivní rozhodnutí, fiktivní rozhodnutí o odvolání, nicotné rozhodnutí. Reálné rozhodnutí o odvolání vydané až poté, co je již o odvolání rozhodnuto fiktivním rozhodnutím, je nicotným rozhodnutím.

celý článek

Burianová vs. Rada obce Dolní Třebonín 10 Ca 130/2004

Fiktivní rozhodnutí, překážka věci rozhodnuté, úhrada nákladů. Již vydané fiktivní rozhodnutí brání tomu, aby bylo ve stejné věci vydáno nové (nefiktivní)rozhodnutí.

celý článek

Burianová vs. Rada obce Dolní Třebonín 10 Ca 70/2004

Fiktivní rozhodnutí o odvolání, odvolací orgán, rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Soud zrušil rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti pro nedostatek formy a náležitostí a dále zrušil fiktivní rozhodnutí o odvolání jako nepřezkoumatelné.

Žadatelka požadovala po Obecním úřadu obce Dolní Třebonín poskytnutí informací a dále poskytnutí kopií určitých dokumentů. Na tuto žádost odpověděl obecní úřad přípisem, ve kterém žadatelce mimo jiné sdělil, že zápisy z jednání rady obce nemůže poskytnout s ohledem na neveřejnost jednání rady obce. Obecní úřad dále ohledně informací požadovaných formou kopie dokumentů žadatelku odkázal na jiné orgány nebo ji oznámil, že je možno v dohodnutém termínu do dokumentů nahlédnout. Některé informace pak obecní úřad odmítl vůbec poskytnout. Přípis obecního úřadu neměl náležitosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti požadované zákonem o svobodném přístupu k informacím. Proti přípisu obecního úřadu podala žadatelka odvolání, na které reagoval starosta obce stručným sdělením, že poskytnutím informací by porušil zákon. Vzhledem ke skutečnosti, že odvolací orgán (v daném případě obecní rada) nerozhodl v zákonem stanovené lhůtě o odvolání, nastala fikce zamítavého rozhodnutí o odvolání, které žadatelka napadla žalobou.

 

 

celý článek

Burianová vs. Rada obce Dolní Třebonín 10 Ca 76/2004

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti, fiktivní rozhodnutí o odvolání, úhrada nákladů. Soud konstatoval, že nárok povinného subjektu na úhradu nákladů při poskytování informací je soukromoprávní povahy a spory o něj by měly řešit soudy v občanskoprávním řízení.

Žadatelka požadovala poskytnutí informací formou poskytnutí kopií. Obecní úřad žadatelce sdělil, že jí umožní po předchozí domluvě nahlédnout a zaslal žadatelce fakturu na Kč 300,- za práci spojenou s přípravou odpovědi. Po nesouhlasu žadatelky s fakturou starosta obce žadatelce sdělil dopisem, že jí kvůli odmítnutí zaplatit úhradu nebudou informace poskytovány. Žadatelka podala odvolání proti tomuto přípisu. O odvolání nebylo rozhodnuto ve lhůtě stanovené zákonem a nastala tak fikce zamítavého rozhodnutí o odvolání.

 

celý článek

Čapek vs. MHMP 8 As 45/2006-47: NSS potvrzuje přístupnost informací ze stavebního řízení

Nejčastěji při poskytování informací chybují asi stavební úřady. Zpravidla se domnívají, že informace jsou přístupné jen účastníkům řízení. Jak by to však bylo možné, když celé stavební řízení se koná jen a jen proto, aby se zajistil veřejný zájem? Jinak by si každý mohl postavit co chce. Stavební řízení však zajišťuje, že stavba neohrozí práva ostatních. Jak by tedy mohlo být tajné? Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdil přístup k informacím i ze spisů stavebního řízení.

informace z rozhodnutí ve správním řízení, obecný zákon a zvláštní zákon, pojem informace.

"Správní řád nemůže vyloučit užší přístup (podle zákona o svobodném přístupu k infroamcím) k informacím obsaženým ve spise o správním řízení".

celý článek

Česká televize a JUDr. Š. Weberová vs. JUDr. Stanislava Píchová - K ochraně práva na zveřejnění informací o činnosti soudců jako osob působících ve veřejném životě - Nález IV.ÚS 23/05

svoboda projevu a právo na informace/svoboda projevu, procesní otázky řízení před Ústavním soudem/aktivní procesní legitimace navrhovatele, základní práva a svobody/ochrana lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a jména, základní práva a svobody/svoboda projevu a právo na informace/právo na informace, legitimace/aktivní, soudce/nezávislost, soudce, informace

 

Informace o kauze z tisku ZDE

 

celý článek

Děti Země vs. Okresní úřad Litoměřice 15 Ca 295/2002

Fiktivní rozhodnutí, rozhodnutí o odvolání, správní řád. Fiktivní rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Nedostatečně odůvodněné rozhodnutí musí být jako nepřezkoumatelné zrušeno.

Žadatel v dané věci požadoval po povinném subjektu poskytnutí informací týkajících se územního řízení formou poskytnutí kopií dokumentů. Povinný subjekt ve stanovené lhůtě informace neposkytl, pouze zaslal žadateli přípis, který ovšem neměl náležitosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti dle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. Nastala tedy fikce rozhodnutí, kterým povinný subjekt poskytnutí informací odepřel. Proti tomuto fiktivnímu rozhodnutí podal žadatel odvolání. Odvolací orgán fiktivní rozhodnutí povinného subjektu potvrdil, aniž by však dostatečně uvedl důvody svého rozhodnutí.

 

celý článek

D.L.D.T.C. I. E., spol. s r. o. vs. Ministerstvo zahraničních věcí ČR 7 A 114/2002

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu. Rozhodnutí, jehož vydání je nastoleno právní fikcí, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Ve věci D.L.D.T.C.I.E., spol. s r. o. vs. Ministerstvo zahraničních věcí ČR požadoval žadatel po ministerstvu sdělení informace o tom, jaká osoba, na jakém jednání a na čí požadavek poprvé a pak i následně potvrzovala a zpřísňovala údajné požadavky Evropské unie na zrušení prodejen typu Duty/tax free, a to jak ze strany EU, tak ze strany České republiky. Žadateli bylo přípisem ministerstva sděleno, že už mu byly všechny dostupné informace poskytnuty. Tento přípis žadatel považoval za rozhodnutí a podal proti němu rozklad. Ministerstvo poté zaslalo žadateli dopis, ve kterém odmítlo tvrzení, že žadateli odepřelo požadované informace.

Podle názoru soudu nastala v daném případě v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad žadatele zamítnut. Vzhledem ke skutečnosti, že fiktivní rozhodnutí je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné, soud napadené rozhodnutí zrušil.

 

 

celý článek

Dohnal vs. Magistrát města Přerova 3 As 13/2007-75

Informace z přestupkového řízení ; dostatek důvodů rozhodnutí; povinný subjekt jako celek; již poskytnuté informace; vztah InfZ a správního řádu. Nekompetence a neexistence informací není důvodem k zamítnutí. Povinným subjektem je celý městský úřad, nejen jeho jednotlivý odbor. Skutečnost, že se požadované informace nacházely na více odborech povinného subjektu, nemohla být zákonným důvodem k neposkytnutí těchto informací. Pokud má povinný subjekt za to, že požadovaná informace již byla poskytnuta , má novou žádost z tohoto důvodu zamítnout, takovým případem však není ústní sdělení těchto informací. Ustanovení spr.ř. o nahlížení do spisu není překážkou pro poskytnutí informací z přestupkového řízení.

celý článek

Drbohlav vs. MHMP Praha 2; 33 Ca 12/2002-16

Stavební řízení. Vyhotovení seznamů informací. Registr/rejstřík/seznam/přehled informací. Nezákonnost nečinnosti povinného subjektu vedoucí k fiktivnímu rozhodnutí. Odvolací orgán chybuje, když fiktivní zamítavé rozhodnutí potvrdí, i jeho rozhodnutí musí být zrušeno.

Nečinnost povinného subjektu má za následek fiktivní rozhodnutí o odepření informací, které je však pro nedostatek důvodů vždy nepřezkoumatelné. Odvolací orgán chybuje, když takové rozhodnutí potvrdí, a proto i jeho rozhodnutí musí být zrušeno.

V tomto rozsudku z r. 2002 ještě soud zastával názor, že vytvoření sestavy požadovaných informací není povinností povinného subjektu. Tentýž soud však v pozdějších rozsudcích změnil názor, takže požadavek na vyhledání určitých informací z širšího souboru informací považuje za oprávněný.

 

 

celý článek

Drbohlav vs MHMP Praha 6; 5 Ca 80/2003-26

Obecný zákon. Stavební řízení. Definice pojmu "informace vztahující se k působnosti úřadu". Nahlédnutí do spisu. Vytváření požadované sestavy informací není analýzou informací či jejich srovnáním. Registr/rejstřík/seznam/přehled informací.

Zák. č. 106/99 Sb. je pro oblast poskytování informací veřejnou správou tzv. obecným zákonem. Ostatní zákony jako zvláštní působí vždy jen pro malou část dle své úpravy.

 

 

celý článek

Dušková vs. Pozemkový fond České republiky 33 Ca 38/2002

Fiktivní rozhodnutí, veřejná instituce, veřejné prostředky. Fiktivní rozhodnutí o odmítnutí žádosti je nutno zrušit jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Pozemkový fond ČR jako veřejná instituce hospodařící s veřejnými prostředky a tedy povinným subjektem.

V dané věci žadatelka požadovala poskytnutí informací u územního pracoviště Pozemkového fondu ČR. Dopisem, který neměl náležitosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací, bylo žadatelce sděleno, že jí informace nemohou být poskytnuty. Nastala tedy dle ustanovení § 15 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím fikce rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Proti tomuto rozhodnutí podala žadatelka odvolání. Pozemkový fond ČR o odvolání rozhodl tak, že odmítl poskytnutí informací se zdůvodněním, že Pozemkový fond ČR není povinným subjektem dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

celý článek

Ekologický a právní servis vs. Okresní úřad Nymburk 44 Ca 34/2002

Stavební zákon, zvláštní právní předpis. Na poskytování informací v oblasti územního plánování a stavebního řízení se obecně vztahuje úprava obsažená v zákoně o svobodném přístupu k informacím.

V daném případě žadatel požádal povinný subjekt o zaslání kopií vyjádření, rozhodnutí a stanovisek, založených ve správním spisu k územnímu řízení na dálnici. Povinný subjekt poskytnutí těchto informací odmítl s tím, že je nutno postupovat podle ustanovení § 133 stavebního zákona, a že podle tohoto ustanovení je možno požadované informace poskytnout pouze tomu, kdo prokáže odůvodněnost svého požadavku. O odvolání žadatele proti zamítavému rozhodnutí bylo rozhodnuto tak, že se odvolání zamítá.

 

 

celý článek

Ekologický právní servis, o.s. vs. KÚ Jihočeského kraje 2 As 34/2008, Rozšířený senát

 

 

Sdělení požadavku na úhradu za poskytnutí informace a o výši této úhrady (§ 17 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), ani rozhodnutí o stížnosti žadatele, který nesouhlasí s výší úhrady jemu sdělené (§ 16a odst. 7 téhož zákona) nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 soudního řádu správního, ani rozhodnutími správního orgánu ve věci soukromoprávní [§ 68 písm. b) s. ř. s.].

 

Rozhodnutím podle § 65 soudního řádu správního je však rozhodnutí, jímž povinný subjekt žádost o poskytnutí informace pro nezaplacení úhrady odložil (§ 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím).

 

Uhradil-li žadatel i přes zamítnutí své stížnosti do výše úhrady požadovanou částku, aby informaci získal, může se domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou podle třetí části občanského soudního řádu proti státu nebo jinému povinnému subjektu.

 

celý článek

Ekologický právní servis vs. Krajské státní zastupitelství v Ostravě 2 As 44/2008 - 72

potvrzení postupu povinného subjektu, rozhodnutí o odmítnutí žádosti

Rozhodnutí podle § 16a odst. 6 písm.a) informačního zákona, spočívající v potvrzení postupu povinného subjektu, je ze samotné povahy stížnosti na nevydání rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti možné pouze tam, kde povinnému subjektu, i přes částečné nevyhovění žádosti, vůbec nevznikla povinnost vydávat rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

I v případech, kdy je povinný subjekt přesvědčen, že požadovaná informace nespadá pod režim informačního zákona, je povinen vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti tak, jak to požaduje § 15 odst. 1 informačního zákona (nepostačí tedy jen neformální sdělení apod.).

 

celý článek

Ekologický právní servis vs. Krajský úřad Středočeského kraje 4 As 56/2007

Z výkladových úvah v obecné rovině vyplývá, že jakákoliv sdělení, přípis či vyrozumění jako tzv. jiné úkony správního orgánu podle zákona o svobodném přístupu k informacím nejsou obvykle rozhodnutím, a nelze je zpravidla považovat ani za rozhodnutí v materiálním slova smyslu, přezkoumatelná ve správním soudnictví.

 

celý článek

Ekologický právní servis vs. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 6 A 25/2000

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu, správní řád. Rozhodnutí, jehož vydání je nastoleno právní fikcí, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Nelze dovodit, že k vydání fiktivního rozhodnutí o rozkladu vedly ministra stejné důvody jako jsou uvedeny v rozhodnutí vydaném v prvém stupni.

 

 

celý článek

Ekologický právní servis vs. Rada města Chebu 30 Ca 56/2003

Fiktivní rozhodnutí, fiktivní rozhodnutí o odvolání, lhůta k rozhodnutí o odvolání, správní řád. Fiktivní rozhodnutí musí být jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů zrušeno.

Žadatel v dané věci požádal žádostí doručenou povinnému subjektu dne 16.12.2002 o poskytnutí informací. Povinný subjekt v zákonem stanovené lhůtě informace neposkytl ani o žádosti nerozhodl. Nastala tak fikce rozhodnutí, kterým povinný subjekt poskytnutí informací odepřel. Proti tomuto rozhodnutí podal žadatel dne 15.1.2003 odvolání, které povinný subjekt obdržel dne 16.1.2003. Odvolací orgán, v daném případě rada města, o podaném odvolání ve lhůtě stanovené zákonem nerozhodl a dne 2.3.2003 tak nastala fikce rozhodnutí, kterým bylo odvolání zamítnuto.

 

 

celý článek

EPS vs Rada města Kolín 44 Ca 82/2005

odmítnutí žádosti; obchodní tajemství. Informace musí být za obchodní tajemství výslovně podnikatelem označena, a to před podáním žádosti o poskytnutí informací.

celý článek

Filipek vs. Česká kancelář pojistitelů 33 Ca 39/2002

Česká kancelář pojistitelů je veřejnou institucí hospodařící s veřejnými prostředky a je proto subjektem povinným poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

celý článek

F. K. vs. Ministerstvo financí As 50/2008

nepravomocné rozsudky

Tím spíše pak ustanovení tohoto zákona brání poskytování informací o rozhodovací činnosti soudů v podobě rozsudků, které dosud nenabyly právní moci. Je tomu tak proto, že pokud jsou předmětem zákonné výluky informace o rozhodovací činnosti soudů jako takové (s výjimkou pravomocných rozsudků), nelze poskytovat ani informace o této činnosti zakotvené v rozsudcích nepravomocných (argumentum a contrario, kterým se odhaluje smysl právní normy podle pravidel formální logiky).

 

celý článek

Forum Energy s.r.o. x Teplárna České Budějovice - 9 As 137/2012 - 52

Ve sporu s Teplárnou České Budějovice, a.s., kterou uvedené město vlastní z 80%, rozhodl nejprve Krajský soud, že žádost o informace, podaná podle InfZ menšinovým akcionářem, se posoudí čistě podle obchodního zákoníku. Prý se jednalo o soukromoprávní spor, k jehož řešení je příslušný rejstříkový soud, a žalobu proto odmítl. Nejvyšší správní soud však takový názor odmítl.

 

celý článek

Göttelová vs Rada města Černošice 6 As 40/2004

Důvody neposkytnutí informací, žádost o poskytnutí informací. Žádost o poskytnutí kopií zápisů z jednání rady obce je žádostí o informace v zápise obsažené; požadované informace je nutno poskytnout s vyloučením zákonem chráněných údajů.

celý článek

Hájíček vs. Celní ředitelství Hradec Králové 1 As 141/2011 - 67

Rozsudek uvádí, že povinný subjekt, který je požádán o informaci, kterou by měl mít (ať je výslovně uvedena v právním předpisu, anebo její nutnost plyne z řádného vedení agendy), ale fakticky ji nemá, bude povinen takovou informaci "pod vlivem" podané žádosti vytvořit a žadateli poskytnout. Přitom nepůjde o vytváření nové informace podle § 2 odst. 4 InfZ, protože povinný subjekt tak pouze napravuje svoji dřívější (protiprávní) nečinnost.

NSS tento rozsudek zařadil do Sbírky rozhodnutí, čímž podtrhuje jeho význam a naznačuje, že jej považuje za stabilní součást judikatury:

Rozhodnutí č: 2635

Právo na informace: povinnost poskytnout informace; mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací; vytváření nových informací

I. Při výkladu zákonné výluky z povinnosti poskytovat informace, které by bylo nutno nově vytvářet (§ 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím), je nutno rozlišovat mezi situacemi, kdy výtahy z existujících dokumentů představují pouze jednoduchou operaci, a případy, kdy k vytvoření odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledání a shromáždění údajů, které má povinný subjekt k dispozici, a je tak nezbytné s těmito údaji provádět další zpracovávání nad rámec prostého „vtělení" do odpovědi na žádost. Nelze přitom vycházet toliko z pracnosti, či doby, která by byla potřebná pro přípravu odpovědi na žádost (shromáždění informací). Tyto faktory zákon zohledňuje institutem mimořádně rozsáhlého vyhledání informací (§ 17 odst. 1 citovaného zákona).
II. Odmítnout žádost o informace s tím, že by bylo nutné vytvořit nové informace (§ 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) lze pouze v případě, že povinný subjekt nemá povinnost předmětnými informacemi disponovat.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 09.02.2012, čj. 1 As 141/2011 - 67)

celý článek

Halama vs. Rada města Bechyně 10 Ca 243/2001

Náležitosti rozhodnutí, osobní údaj, upřesnění žádosti. Soud se zabýval otázkou, jakou informaci není možno poskytnout, protože se jedná o osobní údaj. Soud dále poukázal na procesních pochybení povinného subjektu.

Žadatel požadoval po Městském úřadu v Bechyni řadu informací. Městský úřad žádosti částečně vyhověl, poskytnutí informace týkající se sdělení, jaká částka je vyplácena uvolněným členům zastupitelstva a zda jim i v minulém roce byla vyplácena odměna a v jaké výši, však odepřel. Proti zamítavému rozhodnutí podal žadatel včas odvolání, ovšem odvolací orgán, a to Rada Města Bechyně, toto rozhodnutí potvrdil. Rozhodnutí odvolacího orgánu pak žadatel napadl žalobou.

 

 

celý článek

Halama vs. Rada města Bechyně 10 Ca 244/2001

Forma poskytnutí informace, odmítnutí žádosti, upřesnění žádosti. Soud se vyjádřil k postupu povinného subjektu v případě, když je žádost nekonkrétní a když již bylo o obdobné žádosti rozhodnuto.

celý článek

H. M. vs. ředitel Krajského úřadu Jihomoravského kraje 7 As 62/2007

Rozhodování o žádosti o poskytnutí informací ve věcech samostatné působnosti kraje bylo výkonem samostatné působnosti, a rozhodování o žádosti o poskytnutí informací ve věcech přenesené působnosti kraje bylo výkonem přenesené působnosti. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře již dříve dovodil, že určujícím kritériem pro posouzení, kdo má být v daném případě odvolacím orgánem, je úsudek v tom směru, jaké povahy je požadovaná informace a zda spadá do samostatné či přenesené působnosti povinného subjektu

 

celý článek

Holub (Respekt) vs. Ministerstvo financí ČR A 2/2003

Informace předané osobou, jíž zákon tuto povinost neukládá; nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro indolenci úřadu či nepředložení spisu; obchodní tajemství; omezení poskytování informací nad zákonný rámec; rozhodování o žalobě; utajované informace; nadřazenost domácí úpravy základních práv nad mezivládní dohodou. Příkaz k poskytnutí informace - vyjádření NSS obiter dictum k nové úpravě podle § 16 odst.4 InfZ.

celý článek

Horník vs. Letiště Praha, s.p. I. ÚS 260/06

povinný subjekt; státní podnik Letiště Praha, s.p. je veřejnou institucí hospodařící s veřejnými prostředky

V tomto sporu  se žadatel obrátil na Letiště Praha, s.p. s žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Státní podnik Letiště Praha poskytnutí informací odmítl, přičemž jako hlavní důvod uvedl, že není povinným subjektem. Žadatel poté neuspěl se svým odvoláním, žalobou u Městského soudu v Praze ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku Horník vs. Letiště Praha, s.p. 6 As 52/2004 dospěl stejně jako ostatní rozhodující orgány k závěru, že Letiště Praha, s.p. není veřejnou institucí a proto ani povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

Žadatel se poté obrátil k Ústavnímu soudu s ústavní stížností. Ústavní soud stížnosti žadatele vyhověl a zrušil jak rozsudek Nejvyššího správního soudu tak rozsudek Městského soudu v Praze. Ústavní soud zcela odmítl argumentaci Nejvyššího správního soudu a jednoznačně dovodil, že Letiště Praha, s.p. je veřejnou institucí hospodařící s veřejnými prostředky a povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

 

 

celý článek

Horník vs. Letiště Praha s.p. 6 As 52/2004 (zrušeno nálezem Ústavního soudu I. ÚS 260/06)

povinný subjekt; státní podnik může být veřejnou institucí, v konkrétním případě Letiště Praha s.p. však soud soudí, že ne. Právní názor Nejvyššího správního soudu v této věci byl překonán nálezem Ústavního soudu Horník vs. Letiště Praha, s.p. I. ÚS 260/06.

Právní názor Nejvyššího správního soudu v této věci byl překonán nálezem Ústavního soudu Horník vs. Letiště Praha, s.p. I. ÚS 260/06.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2006, čj. 6 As 52/2004, www.nssoud.cz.

Žalovaný není veřejnou institucí, jak je podávána z § 2 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informací.

 

celý článek

Horník vs MDS 7 Ca 30-2003-39

Obchodní tajemství, důvěrnost informací, omezení jen chráněných informací (princip selekce), seznatelnost odůvodnění (vztah odůvodnění k určitým faktům konkrétního případu), opominutí odvolací námitky, § 9, § 11 odst. 2 písm. a), § 12. Za obchodní tajemství nelze označit celý materiál (smlouvu), je třeba takové informace identifikovat, vhodným způsobem z materiálu odstranit a zbytek materiálu poskytnout. Odvolání / rozklad, který se nezabývá některou odvolací námitkou, je nepřezkoumatelný. Nepostačuje v Rozhodnutí zařadit informace do kategorie chráněných (obch. taj.), je třeba toto tvrzení také konkrétně odůvodnit co do požadovaných znaků.

 

 

 

 

 

celý článek

Horník vs Ministerstvo dopravy 7 A 118/2002

Obchodní tajemství. Je nutno poskytnout informaci o ceně hrazené z veřejných rozpočtů a rámcovou informaci o předmětu plnění, za který se cena poskytuje.

celý článek

Informace o ceně hrazené z veřejných prostředků

NSS rozsudkem ve věci Horník vs. Ministerstvo dopravy 7 A 118/2002 (zveřejňujeme výše) potvrdil, že za obchodní tajemství nelze skrývat hospodaření s veřejnými prostředky. Nelze odepřít informace o obsahu smlouvy, která je uzavřena v režimu veřejných zakázek s odkazem na to, že je druhá strana považuje za obchodní tajemství.

celý článek

Informace o ceně hrazené z veřejných prostředků

NSS rozsudkem ve věci Horník vs. Ministerstvo dopravy 7 A 118/2002 (zveřejňujeme výše) potvrdil, že za obchodní tajemství nelze skrývat hospodaření s veřejnými prostředky. Nelze odepřít informace o obsahu smlouvy, která je uzavřena v režimu veřejných zakázek s odkazem na to, že je druhá strana považuje za obchodní tajemství.

celý článek

Ing. A.D. vs. Ministerstvo kultury ČR 8 As 34/2005

Správní řád; zvláštní zákon; žádost o poskytnutí kopie rozhodnutí správního orgánu se posuzuje dle zákona o svobodném přístupu k informacím, žádost o kopii se považuje za nepochybnou žádost o sdělení informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp.zn. 8 As 34/2005, www.nssoud.cz.

 

celý článek

Ing V.Z. vs. Městská rada v N. 31 Ca 189/2000

Náležitosti žaloby, obchodní tajemství, správní řád. Obchodním tajemstvím v žádném případě nemohou být informace o rozsahu finančních prostředků poskytnutých podnikateli z rozpočtu obce či města, tedy ani údaj o ceně za provedené dílo, jež je hrazena z daní.

celý článek

Jeřábková vs. Městská rada Mohelnice 22 Ca 248/2000

Osobní údaj, zvláštní právní předpis. Soud se zabýval otázkou poskytnutí informací o odměnách starosty a odměnách za mimořádnou práci vedoucích odborů městského úřadu.

 

 

celý článek

J.K. vs. Veřejný ochránce práv 2 As 58/2007

Veřejný ochránce práv je sice povinným subjektem k poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., nicméně o žádostech nerozhoduje přímo on, nýbrž je k tomu povolána jeho kancelář, jako jeho servisní organizace.

 

celý článek

J.Nebeský vs. Rada města Hranice 22 Ca 222/2001

Povinný subjekt musí odpovědět i na domněnky či nepodložené dotazy, třeba jen ANO či NE. Obec je povinna poskytovat informace o nabývání majetku obcí, včetně otázek jeho financování.

celý článek

J.Nebeský vs. Rada města Hranice 22 Ca 331/2002

Fikce rozhodnutí o odvolání, lhůta k podání žaloby, náležitosti žaloby, odvolací orgán, správní řád. Soud zrušil žalobou napadené rozhodnutí jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Soud konstatoval, že rozhodnutí o odvolání musí mít náležitosti rozhodnutí požadované správním řádem. Soud se dále musel vypořádat s námitkou, že Rada města Hranice nemůže být žalovanou, a dále s námitkou opožděného podání žaloby.

 

 

celý článek

J.Nebeský vs. Rada města Hranice 22 Ca 358/2002

Zvláštní právní předpis. Soud konstatoval, že na poskytování informací obcemi jako povinnými subjekty z oblasti jejich působnosti se vztahuje právní úprava obsažená v zákoně o svobodném přístupu k informacím.

Žadatel ve věci Žadatel J.N. vs. Rada města Hranice 22Ca 358/2002 požadoval po Městském úřadu Hranice poskytnutí textů usnesení rady a zastupitelstva města, a to na paměťovém médiu. Městský úřad Hranice této žádosti nevyhověl. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že zákon o svobodném přístupu k informacím se na tento případ nevztahuje, neboť poskytování informací požadovaných žadatelem je upraveno zvláštním právním předpisem, a to ust. § 16 odst. 1 písm. a) a e) zákona o obcích. Proti tomuto rozhodnutí podal žadatel odvolání. Odvolání žadatele bylo rozhodnutím Rady města Hranice zamítnuto. Žadatel následně podal proti rozhodnutí Rady města Hranice žalobu. Soud se ve svém rozhodnutí nejprve vypořádal s pojmem zvláštní právní předpis, který je používán v ust. § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím. Soud konstatoval, že tímto zvláštním právním předpisem není ust. § 16 odst. 1 písm. a) a e) zákona o obcích a na poskytování žadatelem požadovaných informací se použije zákon o svobodném přístupu k informacím. Z ohledem na tyto skutečnosti soud žalobou napadené rozhodnutí Rady města Hranice pro nezákonnost zrušil.

 

 

celý článek

J.S. vs Komise pro cenné papíry 5 A 16/2002

Fiktivní rozhodnutí; lhůta k vydání rozhodnutí. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti je vydáno ve lhůtě stanovené zákonem, jeli ve lhůtě doručeno žadateli písemné vyhotovení rozhodnutí.

celý článek

K.D. vs. Krajský úřad Olomouckého kraje 3 As 13/2007

nahlížení do spisu dle správního řádu

Ustanovení § 23 správního řádu zároveň upravuje maximální možnou šíři tohoto oprávnění, tj. právo nahlížet do spisu v celém jeho rozsahu s výjimkou protokolu o hlasování, a aniž by nahlížející osoba musela jakkoliv specifikovat obsah informací, které hodlá ve spisu nalézt. V takto široce koncipovaném oprávnění přístupu ke spisu  ustanovení § 23 správního řádu  vylučuje aplikaci zákona o svobodném přístupu k informacím. Tento závěr ovšem  nemůže vyloučit užší přístup (podle zákona o svobodném přístupu k informacím) k informacím obsaženým ve spise o správním řízení, není-li poskytnutí požadované informace zákonem omezeno.

 

celý článek

K. J. vs. Ministerstvo pro místní rozvoj 6 As 18/2009

informace o probíhajícím trestním řízení

 

Podle Nejvyššího správního soudu by proto měly být poskytnuty pouze takové informace, které nijak s trestním řízení nesouvisí a nijak jej nemohou ovlivnit, potažmo takové informace, které nejsou obsahem trestního spisu.

Zákonná výluka se dále nevztahuje pouze na orgány činné v trestním řízení, ale i na jiné orgány, které disponují informacemi, jejichž zveřejnění by mohlo případně zmařit či ohrozit objasňování skutečností důležitých pro trestní řízení. Nejvyšší správní soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že informace související s trestním řízením spadají pod § 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím a povinná osoba je odmítne poskytnout, a to bez ohledu na skutečnost, zda žadatelem je obviněný v tomto trestním řízení či nikoliv.

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud doplňuje, že výluka spočívající v neposkytnutí informací o probíhajícím trestním řízení podle § 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím je toliko dočasného charakteru. Nepředstavuje proto výluku trvalou. Ona dočasnost je dána dobou trvání trestního řízení, a to právě s ohledem na shora vyložený jeho smysl a účel. Po pravomocném skončení trestního řízení proto není na místě nadále poskytnutí informací bránit.

 

celý článek

Korbel vs. Nejvyšší správní soud Pl.ÚS 2/10 - přístup k nepravomocným rozsudkům

Ústavní soud se zejména usoudil, že ochrana jiných práv a hodnot, jako je právo na soukromí či nezávislosti justice, nemůže být zcela nadřazena nad právo na informace. Dosavadní model označil za příliš jednostranný. Ochraně soukromí dostatečně poslouží možnost rozsudky v přiměřené míře anonymizovat. Nezávislost justice dokonce dle Ústavního soudu nemůže být zveřejněním vůbec ohrožena, ba právě naopak. Za nelogický rozpor považuje soud také skutečnost, že pravomocné rozsudky se dosud mohly poskytovat, přičemž ani ony nejsou či nemusejí být definitivní a neměnné (mohou být např. zrušeny v přezkumném řízení, Ústavním soudem či Evropským soudem pro lidská práva).

klíčová slova:

základní práva a svobody/svoboda projevu a právo na informace/právo na informace, právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /právo na veřejné vyhlášení rozsudku, právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /rovnost účastníků řízení, rovnost „zbraní", základní ústavní principy/nezávislost soudů, základní ústavní principy/demokratický právní stát/princip předvídatelnosti, srozumitelnosti, bezrozpornosti zákona

Věcný rejstřík: informace, právní moc, správní soudnictví, soudce/nezávislost

 

celý článek

Maděra vs. Zlín 5 As 57/2010 - 79

  • informace o platu a odměně, osobní údaje, příjemce veřejných prostředků, základní osobní údaje, § 8b InfZ
celý článek

M.Č. vs. Pozemkový fond České republiky 9 As 76/2007

Institut stížnosti ve smyslu ust § 16a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím je koncipován jako právní prostředek na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace, který v tomto ohledu představuje speciální úpravu opatření na ochranu proti nečinnosti vůči obecnému institutu ochrany proti nečinnosti ve správním řízení.

Povinnost využít tohoto prostředku ochrany proti nečinnosti správního orgánu, v případě, kdy jej příslušný procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví, je jednou ze základních podmínek přípustnosti podané žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu.

 

celý článek

Merka Spedition, s.r.o. vs. Ministerstvo financí 5 A 119/2001

Obchodní tajemství, úhrada nákladů, nezákonnost zálohy. Úhradu je možno vyžadovat pouze za vyhledání informací přímo požadovaných žadatelem, nikoliv za jakékoliv informace související se žádostí. Při rozhodování, zda poskytnutí informace odmítnout z důvodů ochrany obchodního tajemství, je v každém případě nutno posoudit, zda převažuje zájem veřejnosti na kontrole veřejné správy či zájem na utajení obchodního tajemství.

celý článek

M.S. vs Policejní prezídium ČR 4 As 20/2007

vnitřní pokyny

Týkají-li se však zmiňované „interní pokyny" výkonu veřejné správy, tedy činnosti povinného subjektu, jakožto orgánu veřejné moci, navenek, ve vztahu k veřejnosti a upravují-li aplikační postupy stran jednotlivých ustanovení zákona č. 326/1999 Sb., nelze je, jakkoli jsou takto označeny, považovat za informace vyloučené z práva na jejich poskytnutí těm, jichž se postupy v nich upravené bezprostředně týkají.

Z hlediska předvídatelnosti rozhodování orgánů veřejné moci a s tím spojeného požadavku právní jistoty Nejvyšší správní soud současně zdůrazňuje, že obsahuje-li akt metodického řízení výklad určitých ustanovení zákona nebo dokonce konkrétní požadavky na účastníka řízení, které nejsou v zákoně či jiném právním předpisu explicitně vyjádřeny, nelze pochybovat o tom, že se takovýto předpis - jakkoli označovaný za vnitřní - třetích osob přímo dotýká.

 

celý článek

MŠ vs. Policie ČR 2 As 38/2007

Ustanovení § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím je třeba užít právě v případě, kdy žadatel požaduje kompletní správní spis ve své věci.

Zvláštní zákon, aby byl vskutku zvláštním zákonem, musí poskytování informací upravit komplexně. Právě požadavek komplexnosti úpravy splňuje institut nahlížení do spisu podle § 38 správního řádu. Ten totiž upravuje jak okruh osob, jimž takové právo svědčí, tak práva spojená s nahlížením do spisu , postup v situacích, kdy je nahlížení do spisu odepřeno , postup ve zvláštních případech. Rozhodnutí, jímž je vysloveno, že se nepovoluje nahlížet do správního spisu, je navíc přezkoumatelné ve správním soudnictví, jak judikoval ve vztahu ke starému správnímu řádu Nejvyšší správní soud. Z uvedeného je patrné, že ustanovení § 38 zakotvuje natolik komplexní postup při poskytování informací, který je podřaditelný pod ustanovení § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

celý článek

Nahodilová vs. Rada Městské části Praha 4 33 Ca 50/2001

Náležitosti rozhodnutí, osobní údaj. Soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Informace o výši prvního nájemného určeného na základě výběrového řízení o nájmu bytu je veřejně přístupná.

Žadatelka požadovala od Městské části Praha 4 poskytnutí informací o tom, komu byl přidělen určitý byt a za kolik byl tento byt vydražen. Na základě této žádosti povinný subjekt žadatelce sdělil jméno nájemce, ale odmítl sdělit výši prvního nájemného, neboť k tomu neměl souhlas nájemce. Žadatelka trvala dalším podáním na poskytnutí informace. Podání žadatelky bylo posouzeno jako odvolání. Odvolací orgán odvolání zamítl a jako důvod uvedl, že by poskytnutím informace došlo k porušení § 10 zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

 

celý článek

Občané brněnské aglomerace vs. KÚ Jihomoravského kraje 1 As 29/2009

informace vztahující se k působnosti povinného subjektu

K působnosti povinného subjektu se tedy vztahují zpravidla všechny informace, které má objektivně k dispozici. Tento závěr logicky plyne ze zásady zákonnosti výkonu veřejné moci. Povinný subjekt je povinen vykonávat svou činnost pouze v mezích a způsoby stanovenými zákonem a pokud v rámci své činnosti fyzicky disponuje některými informacemi, mělo by to být pouze v důsledku výkonu jeho zákonné působnosti.

Lze si představit i situace, kdy by povinný subjekt určitou informací disponoval a ta by se přitom vůbec netýkala jeho působnosti. Např. kdyby žadatel po Státním úřadu pro jadernou bezpečnost či po Českém báňském úřadu žádal poskytnutí informací obsažených v knize Krakatit od Karla Čapka, pak by samozřejmě bylo na místě takovou žádost odložit podle § 14 odst. 5 písm. c) citovaného zákona, byť by se tato kniha fyzicky nacházela v knihovnách uvedených správních orgánů.

 

celý článek

Občané za ochranu kvality bydlení v Brně vs Ministerstvo dopravy 4 As 13/2010

vnitřní pokyny, personální instrukce

 

V posuzovaném případě se primárně jedná o posouzení otázky, zda žalovaný postupoval správně, pokud s odkazem na § 11 odst. 1 písm. a) zákona o poskytování informací neposkytl stěžovateli kopii cestovní zprávy z cesty.

Vydávání instrukcí (interních pokynů, směrnic, apod.) správním orgánem je tak pouhou realizací oprávnění řídit činnost svých zaměstnanců a jejich plnění je zachováváním právní povinnosti řídit se ve služební činnosti příkazy zaměstnavatele (nadřízených pracovníků). Interními instrukcemi se konkretizují úkoly a povinnosti příslušných pracovníků nebo podřízených složek.

Předmětem vnitřního předpisu mohou být různé skutečnosti. Zpravidla se jedná o organizační řád, spisový řád, skartační řád, docházkový systém, popř. další předpisy týkající se organizace a chodu „uvnitř" úřadu. Není na druhou stranu vyloučeno, aby interním předpisem byly upraveny i pracovní postupy a konkretizace úkolů, vyplývající z působnosti úřadu; mohou v nich být stanoveny interní toky informací a konkrétní instrukce. Vždy se však bude jednat o takové akty, které se dotýkají pouze pracovníků, kteří jimi jsou vázáni (akty řízení). Při naplnění uvedených skutečností lze za takový akt považovat nepochybně i "Směrnici pro mezinárodní jednání zaměstnanců Ministerstva dopravy".

Z jazykového významu pojmu „cestovní zpráva" plyne, že cestovní zpráva primárně popisuje průběh pracovní cesty a shrnuje její výsledky. Obsahem cestovní zprávy tedy obecně nejsou informace vztahující se výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu, jak o tom hovoří § 11 odst. 1 písm. a) zákona o poskytování informací, byť samozřejmě nelze vyloučit, že cestovní zpráva může i tyto informace obsahovat.

 

celý článek

Občané za ochranu kvality bydlení v Brně vs. Ministerstvo pro místní rozvoj 4 Ans 2/2010

nečinnost, stížnost, žaloba na nečinnost

 

Nejvyšší správní soud dospívá k závěru, že stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím je třeba považovat za prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že taková stížnost byla v posuzované věci podána a žalovaný (respektive ministr) na ni vůbec nereagoval, byl tento prostředek stanovený zákonem o svobodném přístupu k informacím k ochraně proti nečinnosti bezvýsledně vyčerpán a podmínky řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu při vyřizování žádosti o poskytnutí informací byly splněny.

 

 

celý článek

Občané za ochranu kvality bydlení v Brně vs. MMR 4 Ans 1/2010

nečinnost, stížnost, žaloba na nečinnost

 

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona o svobodné přístupu k informacím je třeba považovat za prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že taková stížnost byla v posuzované věci podána a stěžovatel na ni vůbec nereagoval, byl tento prostředek stanovený zákonem o svobodném přístupu k informacím k ochraně proti nečinnosti bezvýsledně vyčerpán, pročež podmínky řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu při vyřizování žádosti o poskytnutí informací byly splněny.

Nejvyšší správní soud nesdílí argumentaci stěžovatele, že napřed se měl žalobce bránit žalobou proti nečinnosti při vyřizování stížnosti podané proti postupu stěžovatele podle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím a teprve potom případně proti nečinnosti při vyřizování žádosti o poskytnutí informací. Taková interpretace by podle Nejvyššího správního soudu vedla k tomu, že místo účelné a reálné ochrany ústavně zaručených veřejných subjektivních práv by se žadatelům o informace dostalo ochrany jen formální. Přístup k informacím by se oddaloval a soudní řízení se násobila. Vedle efektivity a rychlosti právní ochrany pak nelze pominout ani aspekt ekonomický. Výklad předestřený stěžovatelem by zbytečnými náklady zatěžoval jak žadatele o informace, tak správní orgány a v neposlední řadě i soudy.

 

celý článek

Občané za ochranu kvality bydlení v Brně vs. MMR 4 As 23/2010

 

dokumenty potvrzující tvrzení představitele orgánu veřejné správy

 

Podle Nejvyššího správního soudu je tedy třeba rozlišovat mezi: a) požadavkem na vysvětlení určitého tvrzení a b) požadavkem na doložení tvrzení, existují-li k němu patřičné dokumenty.

 

Podle Nejvyššího správního soudu měl tedy povinný subjekt posoudit, zda objektivně existují a jsou k dispozici materiály (dokumenty), které potvrzují tvrzení, resp. souvisí s uvedeným tvrzením představitelky Jihomoravského kraje. Pokud takové materiály jsou, měly být poskytnuty, ledaže by tomu bránily zákonné důvody. Pokud takové materiály neměl povinný subjekt vůbec k dispozici, mohlo jít o subjektivní a nepodložený výrok, na který měla představitelka Jihomoravského kraje právo, ovšem s výše prezentovanými následky. Potom bylo třeba, aby povinný subjekt zcela jednoznačným způsobem uvedl, že žádné dokumenty vztahující se k tomuto výroku nemá, či že případně byly poskytnuty v rámci vyřízení zbývajících bodů žádosti.

 

celý článek

Občanské sdružení přátelé Hasiny vs. Okresní úřad Nymburk 44 Ca 179/2002

Stavební zákon, zvláštní právní předpis. Na poskytování informací týkajících se územního plánování a stavebního řádu se vztahuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, s tím, že při poskytování informací formou nahlédnutí do spisu je třeba respektovat podmínky uvedené v § 133 stavebního zákona. Povinnost povinných subjektů poskytovat informace se vztahuje na všechny informace, které povinné subjekty mají nebo mají mít.

 

 

celý článek

Obecně prospěšná společnost Č. vs. Ministerstvo průmyslu a obchodu 5 A 65/2002-33

Opakovaná žádost;upřesnění žádosti;fiktivní rozhodnutí o zamítnutí žádosti; fiktivní rozhodnutí o odvolání,zamítnutí obsahově shodné žádosti;přípustnost nové žádosti v téže věci;překážka věci rozhodnuté; negativní správní rozhodnutí;. Nic nebrání žadateli, aby podal žádost novou, byť i obsahově shodnou. Pokud informace již byla poskytnuta, byť i po lhůtě k vyřízení původní žádosti, má povinný subjekt novou žádost v zákonné lhůtě z tohoto důvodu zamítnout.

celý článek

Obchodní společnost A., a.s. vs. Fond národního majetku ČR III. ÚS 686/02

Veřejná instituce, veřejné prostředky. Fond národního majetku České republiky je veřejnou institucí hospodařící s veřejnými prostředky a je tedy povinným subjektem podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ve věci Obchodní společnost A., a.s. vs. Fond národního majetku České republiky (dále jen FNM) požádal žadatel FNM o sdělení informací, a to údajů týkajících se smlouvy o koupi a prodeji akcií obchodní společnosti U., a. s., uzavřené dne 12. února 2002 mezi FNM a obchodní společností AGRO, a. s.. FNM přípisem poskytnutí požadované informace odmítl. Obdobným přípisem pak FNM reagoval na odvolání žadatele. Žadatel se domáhal zrušení rozhodnutí FNM žalobou podanou u Městského soudu v Praze. Městský soud v Praze řízení o podané žalobě usnesením zastavil s tím, že FNM není povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti usnesení Městského soudu v Praze podal žadatel ústavní stížnost. Ústavní soud ČR usnesení Městského soudu v Praze svým nálezem zrušil. Dle názoru Ústavního soudu ČR je Fond národního majetku České republiky nutno považovat za veřejnou instituci hospodařící s veřejnými prostředky a tedy za povinný subjekt dle zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

 

celý článek

OSMPB, občanské sdružení proti Finančnímu ředitelství v Č. Budějovicích 5 As 28/2007

Interní pokyn, § 11 odst. 1 písm. a), vztah navenek, označení dokumentů. Za interní nelze považovat každý akt, který správní orgán takto označí. Rozhodný je vždy obsah konkrétního pokynu nebo jiného aktu. Týká-li se pokyn výkonu veřejné správy navenek, ve vztahu k veřejnosti a upravuje-li aplikační postupy stran jednotlivých ustanovení zákonů, nelze je považovat za informace vyloučené z práva na jejich poskytnutí těm, jichž se postupy v nich upravené bezprostředně týkají.

celý článek

OSMPB, občanské sdružení vs. Finanční ředitelství v Plzni 5 As 64/2008 Rozšířený senát

příjemci veřejných prostředků

 

Výluka z informační povinnosti je v druhém případě upravena autonomně, a to v § 8b odst. 2 informačního zákona, byť toto ustanovení sleduje obdobný cíl jako obecné ustanovení § 10 tohoto zákona. Rozdílná míra ochrany zakotvená v obou ustanoveních a v tomto směru poněkud slabší postavení příjemce veřejných prostředků je dáno především zájmem na transparentnosti poskytování veřejných prostředků a nutností jeho účinné veřejné kontroly. Zákonodárce tak při střetu ústavního práva na informace podle čl. 17 odst. 1 Listiny a ústavního práva na ochranu soukromí podle čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny zohlednil specifické postavení příjemců veřejných prostředků a sdělení některých jejich osobních údajů v souvislosti s tímto připustil. Ochranu zachoval pouze tam, kde na poskytování informací není dán silný veřejný zájem. Ve výluce se tak ocitla převážně jen nároková plnění z veřejných prostředků, kde nárok vzniká ze zákona a správní orgán nemá prostor k vlastnímu uvážení. Typicky tedy povinný subjekt neposkytuje informace o tom, komu a v jaké výši přiznal dávky důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouzi, nebo komu a v jaké výši vyplatil podporu v nezaměstnanosti. Rovněž tak například neposkytuje ve vztahu ke konkrétním osobám údaje o úhradách za úkony lékařské péče, případně údaje o konkrétní výši státní podpory stavebního spoření.

Obecnou definici pojmu „veřejné prostředky" v českém právním řádu obsahuje pouze § 2 písm. g) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, který za ně označuje veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písm. a). Z principu jednoty a bezrozpornosti právního řádu ovšem plyne požadavek přikládat týmž pojmům obsaženým v různých právních předpisech zásadně stejný význam a obsah, ledaže by existovaly rozumné důvody k závěru, že stejný význam mít nemají (například proto, že jsou užity v různých kontextech, nebo proto, že jimi zákonodárce v různých dobách mínil odlišné věci). Důvody pro odlišný výklad uvedeného pojmu v projednávané věci rozšířený senát neshledal, ostatně nelze přehlédnout, že stejným způsobem vyložil uvedený pojem i Ústavní soud v nálezu ze dne 24. 1. 2007, I. ÚS 260/06.

Příjmy z daní jsou součástí veřejných financí, splatná, ale dosud nezaplacená daň či její příslušenství jsou pak nepochybně součástí majetkových práv státu. Prominutí daně či příslušenství daně podle § 55a odst. 1 daňového řádu, ať již zaplacené či jen splatné, je proto nutno považovat za poskytnutí veřejných prostředků ve smyslu § 8b informačního zákona. Ministerstvo financí, případně finanční úřady, které mají na základě ustanovení § 55a odst. 1 a 2 tohoto zákona a vyhlášky č. 299/1993 Sb. oprávnění daň či její příslušenství prominout, je proto nutno považovat za orgány veřejné správy rozhodující o poskytnutí veřejných prostředků.

 

celý článek

OSMPB, o.s. vs. Finanční ředitelství v Českých Budějovicích 5 As 28/2007

interní pokyn, rozhodování soudu o žalobě

Za interní pokyn nelze stricto sensu považovat každý akt, který správní orgán takto označí. Rozhodný je vždy obsah konkrétního pokynu nebo jiného aktu.

Týkají-li se však zmiňované interní „Pokyny" výkonu veřejné správy, tedy činnosti správce daně, jakožto orgánu veřejné moci, navenek, ve vztahu k veřejnosti a upravují-li aplikační postupy stran jednotlivých ustanovení daňových zákonů, nelze je, jakkoli jsou takto označeny, považovat za informace vyloučené z práva na jejich poskytnutí těm, jichž se postupy v nich upravené bezprostředně týkají.

V případě přezkumu rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti odepření informace již soud nevrací rozhodnutí k novému projednání, ale naopak sám zkoumá, zda existují důvody pro poskytnutí informací. Pokud žádné důvody neexistují, soud rozhodnutí obou instancí zruší a přímo nařídí povinnému subjektu informaci poskytnout.

 

celý článek

OSMPB, o.s. vs. Finanční ředitelství v Hradci Králové 5 As 53/2007

ochrana důvěrnosti majetkových poměrů

Za majetkové poměry fyzických a právnických osob lze za daných okolností považovat nejen aktiva, nýbrž i jejich pasiva a je bez významu, zda jsou tyto závazky vůči soukromoprávním subjektům či vůči státu.

Z akcesorické povahy příslušenství daně - sleduje osud daně - pak lze dovodit, že může být nositelem, byť zprostředkované informace o výši daňové povinnosti (tj. zda se jeho daňová povinnost pohybuje řádově v tis. Kč či 100 tisících Kč, apod.), výši daňových nedoplatků a jistým způsobem tak podávat rámcový obraz o celkových majetkových poměrech dotčeného daňového subjektu a jeho životní úrovni. Informace uvedeného charakteru dle názoru Nejvyššího správního soudu však nelze poskytnout.

 

celý článek

OSMPB, o.s. vs. Finanční ředitelství v Plzni 5 As 64/2008

Rozhodne-li se však daňový dlužník požádat o prominutí příslušenství daně a je-li mu vyhověno, stává se „příjemcem veřejných prostředků". V takovém případě je na místě aplikovat přednostně ust. § 8b zákona o informacích.

Aplikace ust. § 10 zákona o informacích tedy nepřichází v úvahu v těch případech, kdy jsou poskytnuty daňovému subjektu veřejné prostředky. Jakkoli tak žádný právní předpis nestanoví, pátý senát má za to, že prominutí příslušenství daně lze podřadit pod pojem poskytnutí veřejných prostředků.

 

celý článek

O.S. Obrana životního prostředí vs. rada Zastupitelstva hl.m.Prahy 33 Ca 80/2000

Fiktivní rozhodnutí o odvolání, informace předaná třetí osobou, obchodní tajemství. Soud se vyjádřil k problematice žaloby proti fiktivnímu rozhodnutí a dále k možnosti odmítnout poskytnutí informací z důvodů, že se jedná o obchodní tajemství, resp. o informaci, která byla povinnému subjektu předána osobou, které zákon takovouto povinnost neukládá.

celý článek

Otevřená společnost, o.p.s. vs. Ministerstvo spravedlnosti 11 Ca 162/2005

Fiktivní rozhodnutí, lhůta k vydání rozhodnutí. Lhůta k vydání rozhodnutí poté, co bylo předcházející rozhodnutí zrušeno soudem, běží od právní moci zrušujícího rozsudku.

V tomto sporu Otevřená společnost, o.p.s. požádala Krajský soud v Plzni o poskytnutí informací o rozsudcích, které tento soud vydal ve věcech týkajících se přístupu k informacím. Vzhledem k tomu, že Krajský soud poskytnutí kopií svých rozhodnutí odmítl, podala Otevřená společnost, o.p.s. odvolání, které Ministerstvo spravedlnosti zamítlo.

Níže uvedený rozsudek byl vydán na základě žaloby Otevřené společnosti o.p.s, která směřovala proti fiktivnímu rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o odvolání poté, co bylo předcházející rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o odvolání zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze a co bylo ještě dřívější rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o odvolání zrušeno Nejvyšším správním soudem.  

Také tímto rozsudkem Městský soud v Praze zrušil fiktivní rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti. Z rozsudku je zřejmé, od kterého dne běží lhůta k novému rozhodnutí poté, co bylo předcházející rozhodnutí zrušeno soudem. Tato lhůta běží ode dne právní moci zrušujícího rozsudku.

 

 

 

celý článek

O. Z. vs. Policii České republiky 1 As 98/2008

vnitřní pokyny, personální předpisy, kniha návštěv

 

Povahu vnitřních pokynů a personálních předpisů mají pouze takové akty, kterými jsou regulovány vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci nebo výhradně uvnitř úřadu, aniž by se výsledky takové regulace projevily navenek ve vztahu k třetím osobám. Vnitřní pokyny a personální předpisy ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. se tedy vyznačují regulativní funkcí, byť se nemusí jednat nutně o obecné normy pro neurčitý počet adresátů.

Pod tuto kategorii (vnitřní pokyny a personální předpisy, ) omezení přístupu k informacím (která je ostatně jen fakultativní a její uplatnění závisí na uvážení povinného subjektu) lze zařadit například evakuační plán úřadu, pokyn o výdeji spotřebního materiálu apod. Pod vnitřní pokyny a personální předpisy naopak nespadá popis struktury úřadu, jmenovité obsazení jednotlivých funkcí či pracovní řád.

Kniha návštěv není vnitřní pokyn či personální instrukce; účelem knihy návštěv je pouze v souladu se zákonem vést evidenci pohybu nepovolaných osob v zabezpečeném objektu.

 

celý článek

Oživení, o. s. vs. Ministerstvo dopravy 1 As 8/2010

soudní přezkum rozhodnutí o odvolání

 

Smysl § 16 odst. 4 věty druhé zákona o svobodném přístupu k informacím je třeba spatřovat v tom, že pokud nejsou naplněny důvody pro odmítnutí žádosti, které jsou přezkoumatelným způsobem vyjádřeny ve správním rozhodnutí, je soud povinen zrušit rozhodnutí odvolacího správního orgánu i správního orgánu I. stupně a přikázat správnímu orgánu I. stupně poskytnout žadateli požadované informace. To vede ke zrychlení celého postupu.

Nejvyšší správní soud nicméně ponechává prostor pro aplikaci § 16 odst. 4 věty druhé zákona o svobodném přístupu k informacím i na případy, kdy je správní rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. To však pouze v těch situacích, kdy by správní orgány svévolně vydávaly nepřezkoumatelná rozhodnutí o odmítnutí žádosti s cílem vyhnout se aplikaci § 16 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Taková situace nastane obvykle například tehdy, pokud správní orgán opakovaně v téže věci vydá nepřezkoumatelné rozhodnutí. Jinými příklady mohou být situace, kdy správní orgán bude svévolně vydávat nepřezkoumatelná rozhodnutí buď vůči témuž účastníkovi v různých věcech, anebo vůči různým účastníkům ve vztahu k obdobné žádosti, aniž by v takovýchto věcech byly posuzovány složité právní otázky, respektive aniž by takovéto složité právní otázky již byly interpretovány správní judikaturou. Takováto svévole správních orgánů by představovala hrubé porušení ústavně zaručeného práva na informace (čl. 17 Listiny základních práv a svobod).

 

celý článek

Oživení, o. s. vs. Technická správa komunikací hl. města Prahy1 As 28/2010

vztah k zákonu o veřejných zakázkách, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek

Nejvyšší správní soud je předně toho názoru, že omezení práva na informace nelze v tomto případě odůvodnit tím, že jednání hodnotící komise jsou neveřejná. Nemožnost účastnit se jednání komise nelze vykládat tak, že jednotlivci nemají právo na informace o výsledku tohoto jednání, kterým je právě zpráva o posouzení a hodnocení nabídek.


Ustanovení § 80 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách však nikterak explicitně, ani implicitně nevylučuje zpřístupnění zprávy o posouzení a hodnocení nabídek jakékoliv osobě na základě žádosti o poskytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Při zpřístupňování informací těmto osobám je však třeba dbát omezení stanovených zákonem o svobodném přístupu k informacím (ochrana osobních údajů, možnost odepřít poskytnutí nových informací atd.). V obecné rovině si lze představit i takové případy, kdy hodnotící zpráva bude obsahovat některé údaje podléhající ochraně obchodního tajemství, a proto bude třeba odepřít zpřístupnění části hodnotící zprávy.

 

Informacemi ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím jsou nejen informace o činnosti povinných subjektů, ale též o výsledcích jejich činnosti. Mezi informace o výsledku činnosti nepochybně patří i informace o podkladech zpracovávaných v průběhu výkonu této činnosti. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek není názorem povinného subjektu na určitou problematiku, nýbrž podkladem pro výběr nejvhodnější nabídky.

 

celý článek

Památkářská obec Českokrumlovská vs. Okresní úřad Český Krumlov 10 Ca 379/2001

Správní řád, stavební zákon, zvláštní právní předpis. V případě postupu dle § 133 stavebního zákona (nahlížení do dokumentace) je nutno respektovat ustanovení správního řádu a o žádosti o poskytnutí informací nahlédnutím do projektové dokumentace vydat rozhodnutí dle správního řádu.

celý článek

Pazderka vs. Rada města Tábor 10 Ca 215/2001

Osobní údaj, správní řád, vnitřní pokyny a personální předpisy povinného subjektu. Soud se vyjádřil k možnosti poskytování informací týkajících se zaměstnanců (zejména poskytování odměn) s ohledem na ochranu osobních údajů a informace vztahující se výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu.

celý článek

Pecina vs. Český statistický úřad 7 A 3/2002

Osobní údaj; rozhodnutí o rozkladu. Osobním údajům je poskytnuta ochrana jejich znečitelněním v autentickém textu. Nehotová, interní, nová, připravovaná informace. Oficiální výstup povinného subjektu nemůže být považován za "novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu" dle § 11 odst. 1 písm. a)

celý článek

Pecina vs. Ministerstvo spravedlnosti - Informace o členství soudců v KSČ - 3 As 10/2009 (zrušeno nálezem Ústavního soudu I.ÚS 517/10)

Rozsudek NSS byl zrušen nálezem Ústavního soudu I.ÚS 517/10 k 30.11.2010 

informace o členství v KSČ do 17.11.2010

 

Východiskem k právní povaze pojmu soukromí fyzické osoby a jeho ochraně je Listina základních práv a svobod, která jednak v čl. 7 odst. 1 stanoví, že nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena a může být omezena jen v případech stanovených zákonem, a dále v čl. 10 odst. 3 konstatuje, že každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Podle čl. 17 odst. 4 Listiny potom platí, že Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Soukromí fyzické osoby a jeho nedotknutelnost tak v daném kontextu, a ve spojení s posuzovanou věci, míří na ochranu údajů o té které osobě. Ta je v zákonné rovině upravena zejména zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, podle jehož § 4 jsou rozlišovány „běžné" osobní údaje a dále tzv. citlivé osobní údaje. K těm, jak bylo shora poznamenáno patří i údaje o politických postojích, přičemž, jak bylo rovněž již výše poznamenáno, tyto je možné zpracovávat jen tehdy, pokud subjekt předmětných údajů dal k jejich zpracování souhlas. To, že se požadované informace týkají, či mají týkat, osob veřejně činných, tzv. bez dalšího ani podle názoru Nejvyššího správního soudu nic nemění na tom, že se ve své podstatě týkají soukromí fyzických osob.

Je přitom třeba souhlasit s Městským soudem v Praze, že ani ze zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, nelze dovodit, že by pro případ kandidátství či členství v KSČ do 17. 11. 1989 bez dalšího bylo zákonem omezeno právo na nedotknutelnost soukromí.

 

 

celý článek

Pecina vs. Vrchní soud v Olomouci - Poskytování údajů o členství soudců v KSČ aneb kolize základního práva na informace a základního práva na ochranu soukromí - Nález I.ÚS 517/10

ochrana soukromí, osobní údaj, politická strana/hnutí, soudce, nezávislost soudnictví, povinný subjekt.

Praktické závěry Nálezu (komentář O.S. o.p.s.)

1)     požadovaný údaj nelze odepírat podle § 8a InfZ či v jiném smyslu z důvodu ochrany soukromí a osobnostních práv jednotlivých soudců. Nelze tedy vydat k žádosti o uvedenou informaci rozhodnutí, opírající se o tuto právní argumentaci.

2)     Soudní soustava (ÚS pouze naznačuje, že by se jí to mělo týkat jednak jako celku, ale také jednotlivých soudů, resp. „personálních úřadů soudů") je povinna „za účelem dosažení nezbytného ústavně souladného stavu, t. j. realizace ústavní povinnosti státu poskytovat informace dle čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy" aktivně konat k tomu, aby předmětné údaje získala. ÚS jako jednu z možností zmiňuje „vyžádáním si informací od dotyčných jednotlivců jako svých zaměstnanců".

3)     Jednotliví soudci jsou povinni vyhovět žádosti „personálního úřadu soudu" (tj. např. předsedy soudu) a sdělit mu informaci o své účasti v KSČ, protože tato informace má zásadní význam pro existenci personálně a profesionálně nezpochybnitelné justice. Z rozsudku nepřímo vyplývá, že i samotný jednotlivý soudce se v určitém smyslu může stát „povinným subjektem". Jde tak o přesah přes dosavadní výklad InfZ do prostoru čl. 17 Listiny, který dosud InfZ neupravuje.

Stručné shrnutí obsahu Nálezu a komentář O. Kužílka najdete ZDE.

celý článek

Peroutka vs. Rada obce Psáry 4 As 40/2010 - 60

Informace o platech ve veřejném sektoru, test proporcionality, test veřejného zájmu, osobní údaje, par. 8b InfZ, příjemce veřejných prostředků.

celý článek

Petráň vs. Obecní úřad Svojšín 30 Ca 115/2000

Odvolací orgán, rozhodnutí o odvolání. Rozhodnutí o odvolání, o kterém namísto rady obce rozhodl obecní úřad, který žádosti v prvém stupni nevyhověl, je paakt, tj. nulitní správní rozhodnutí.


 

celý článek

Remeš vs. rada obce Deštná v Orlických horách 30 Ca 58/2002

Ve věci žalobce Ing. R. Remeše proti žalované radě obce Deštné v Orlických horách, číslo spisu 30 Ca 58/2002-31

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ve věci žalobce Ing. R. R. proti žalované radě obce Deštné v Orlických horách, číslo spisu 30 Ca 58/2002-31

Hlavní body rozsudku:

  • formální označení obce jako žalované strany
  • správné označení napadeného fiktivního rozhodnutí o odepření informací
  • vztah obecného a zvláštního zákona - kuriózní závěr?

 

 

celý článek

Riegerová x Šlapanice - 29 C 55/2011-63 mimořádně rozsáhlé vyhledávání-úhrada-civilní spor

Rozsudek 29 C 55-2011-63 Riegerová x Šlapanice jako jeden z mála řeší neurčitý právní pojem "mimořádně rozsáhlé vyhledávání".

Podle soudu jsou podmínky pro to, aby šlo o mimořádně rozsáhle vyhledání, tyto:

•vymykat se běžné činnosti pracovnice úřadu, která je pověřena vyřizováním žádosti o informace,

•zabrat mimořádně velký časový prostor,

•žádost být mimořádně složitá či mimořádně neurčitá,

•zpracovaní by si vyžádalo mimořádně úsilí.  úřad měl pouze oprávnění žádat úhradu za pořízení fotokopií požadovaných dokumentů.

celý článek

Sdružení Jihočeské matky vs. Jihočeský kraj III. ÚS 156/02

Stavební zákon, zvláštní právní předpis. Ústavní soud se vyjádřil k pojmu zvláštní právní předpis.

 

 

celý článek

Sdružení pro záchranu prostředí Calla vs. Správy úložišť radioaktivních odpadů 33 Ca 81/20

Informace vztahující se k vnitřním pokynům, nová informace vzniklá při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, upřesnění žádosti.

celý článek

Sdružení pro záchranu prostředí – Calla vs. Státní úřad pro jadernou bezpečnost 6 A 118/20

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu, nulitní rozhodnutí. Lhůta k rozhodnutí o rozkladu běží od doručení rozkladu podatelně ústředního orgánu státní správy.

celý článek

Sdružení přátel přírody Havířova LUČINA vs. OÚ Karviná 22 Ca 551/2000

Stavební zákon, zvláštní právní předpis. Zvláštní právní předpisy podle § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím musí upravovat poskytování informací natolik úplně, že se vedle nich zákon o svobodném přístupu k informacím nemůže uplatnit.

celý článek

Sedláček vs. Magistrát hl. m. Prahy 33 Ca 85/2001

Fiktivní rozhodnutí. O žalobě proti fiktivnímu rozhodnutí musí soud rozhodnout tak, že žalobou napadené rozhodnutí zruší a věc vrátí povinnému subjektu k dalšímu řízení, a to vzhledem k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů.

V daném případě požadoval žadatel poskytnutí informací o stavebním řízení žadatelem označených staveb. Povinný subjekt, Obvodní Úřad Městské části Praha 4, na tuto žádost nereagoval, a proto podal žadatel odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Magistrát hlavního města Prahy pak toto fiktivní rozhodnutí potvrdil. Vzhledem ke skutečnosti, že potvrzené prvoinstanční rozhodnutí bylo pouze fiktivní, nemohlo obsahovat žádné odůvodnění, a proto nemělo základní náležitost rozhodnutí správního orgánu. Soudu pak vzhledem ke skutečnosti, že neměl možnost posoudit odůvodnění rozhodnutí, nezbylo než napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit správnímu orgánu k řádnému vyřízení.

 

 

celý článek

Šalamoun Spolek na podporu nezávislé justice v ČR vs. Ministerstvo spravedlnosti 1 As 97/2009

informace o probíhajícím trestním řízení

 

Nejvyšší správní soud uzavírá, že zásadním hlediskem pro rozhodnutí povinného orgánu o odepření informace podle ustanovení § 11 odst. 4 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím je probíhající trestní řízení v užším smyslu, tj. zpravidla trestní stíhání konkrétní osoby končící právní mocí rozsudku nebo jiného rozhodnutí ve věci samé. Jedná-li se o žádost o informaci týkající se dalších fází trestního řízení, povinný subjekt v rámci své diskreční pravomoci uváží, zda by poskytnutím informace mohl být zmařen nebo ohrožen účel trestního řízení vycházeje ze smyslu základního práva jednotlivce na informace o činnosti veřejné moci a ze zásady restriktivního výkladu omezení ústavně zaručených práv; pouze v případě, že by poskytnutím informace o těchto procesech mohl být účel trestního řízení zmařen, odepře povinný subjekt informaci s odkazem na ustanovení § 11 odst. 4 písm. a) zákona.

 

celý článek

T. H. vs. Policie České republiky, Policejní prezídium České republiky 4 As 55/2007

 

Povinný subjekt poskytl včas požadované informace podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění účinném do 22. 3. 2006 nebo vydal rozhodnutí, kterým žádosti nevyhověl podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona, pokud příslušné písemnosti určené žadateli předal ve stanovené patnáctidenní lhůtě alespoň k doručení.

 

celý článek

Transparency International – Česká republika, o. p. s. vs. Ředitelství silnic a dálnic ČR 1 As 17/2008

pojem informace; žádost o kopie smluv

Informací není informace o obsahu smlouvy, nýbrž obsah smlouvy jako takový.

V daném případě je v souladu s ústavou a komunitárním právem pouze takový výklad pojmu informace, dle něhož se informací rozumí veškerý textový (příp. i grafický) obsah předmětných listin (nájemních smluv). Zhotovení kopií listin (nájemních smluv) je tak v podstatě jediným racionálním prostředkem zpřístupnění požadovaných informací jejich žadateli.

 

 

celý článek

Transparency Int. vs Ředitelství silnic a dálnic 1 As 17/2008-67

Rozsudek NSS potvrzuje právo na kopie dokumentů. Nelze obcházet smysl zákona poskytnutím údajů "o dokumentu" či výběrem informací z požadovaného dokumentu. Žadatel má právo na celý textový obsah, tedy v zásadě na kopie dokumentů. 

celý článek

Unie svobody vs. Ministerstvo financí ČR 5 A 160/2001

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu, rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Proti rozhodnutí o nevyhovění žádosti je možno podat odvolání či rozklad.

celý článek

V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín, o.s. vs. Státní úřad pro jadernou bezpečnost 7 As 24/2007

obchodní tajemství

Správní orgán je proto vždy povinen zkoumat, zda informace označená podnikatelem za obchodní tajemství skutečně splňuje všechny náležitosti obchodního tajemství podle ustanovení § 17 obch. zák. Pokud totiž tomu tak není, o obchodní tajemství se nejedná. V takovém případě by povinný subjekt musel ignorovat tvrzení podnikatele o existenci obchodního tajemství a požadované informace žadateli poskytnout, pokud by ovšem nebyl dán jiný důvod pro odepření informací. Důvod pro odepření informací stanovený v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o informacích je totiž vázán na existenci obchodního tajemství de iure, nikoli na pouhý názor zdroje informací.

 

celý článek

V havarijní zóně JETE o.s. vs. ČEZ, a.s. 2 Ans 4/2009 - 93

Hlavní právní závěry:

  • povinnost poskytovat veřejnosti informace podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. k) atomového zákona představuje obecnou informační povinnost držitele povolení
  • majetkový podíl České republiky umožňuje přímé ovládání ČEZ,a.s. Ztéto perspektivy nazíráno má Nejvyšší správní soud za to, že je splněn i další zcitovaných znaků veřejné instituce: kvytváření orgánů žalovaného dochází pod dominantním vlivem státu.
  • oblast energií představuje jeden ze strategických, bezpečnostních a koneckonců i existenčních zájmů České republiky a jistě nikoliv náhodou siproto stát ponechává i vkapitálové struktuře žalovaného rozhodující podíl
  • relevantní pojmové znaky žalovaného ČEZ, a. s. (způsob vzniku, osoba zřizovatele, vytváření orgánů, státní dohled, veřejný účel) převažují ve prospěch podřazení tohoto subjektu mezi „veřejné instituce" ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb.

 

celý článek

V havarijní zóně JETE o.s. vs. ČEZ, a.s. 2 Ans 7/2010 - 175

Hlavní právní závěry:

  • proces vyřízení žádosti: Jakmile je subjekt povinným subjektem vesmyslu zákona č. 106/1999 Sb., všechny informace, které poskytuje veřejnosti, poskytuje zásadně v režimu tohoto zákona. Je to odrazem toho, že jeho povaha jako povinného subjektu podle tohoto zákona mu umožňuje, aby plnil všechny procesní povinnosti, jež z něj plynou. ... Ze samotné harmonické povahy právního řádu plyne, že pokud je žalovanému uloženo poskytovat některé informace vprocesu upraveném zákonem o svobodném přístupu kinformacím, pak má podle stejné procesní úpravy poskytovat iinformace, jejichž poskytnutí mu ukládá jiný právní předpis (zde atomový zákon), který sám proces jejich poskytování nijak neupravuje. ... pro procesní režim poskytování informací nebylo podstatné, zda šlo o informaci ve smyslu § 17 odst. 1 písm. k) atomového zákona či o informaci podle § 2 zákona o svobodném přístupu kinformacím. Vobou případech mělo být rozhodnuto jak o jejím poskytnutí či neposkytnutí, tak vpřípadě neposkytnutí a podání odvolání (jakseistalo) mělo být vsouladu s § 16 zákona č. 106/1999 Sb. rozhodnuto i o tomto odvolání.
  • vztah generality a speciality zákonů: není vůbec namístě hledat mezi jednotlivými ustanoveními atomového zákona a zákona č.106/1999 Sb. vztah generality a speciality, neboť se vzájemně nederogují, nýbrž doplňují azkaždého znich vyplývá podmnožina celkové množiny informací, kterou má žalovaný poskytovat. Má tak poskytovat jednak „informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany" podle § 17 odst. 1 písm. k) atomového zákona; a jednak informace vztahující se k jeho působnosti podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.
  • povinný subjekt: kritéria vyjmenovaná v nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 260/06 nemusejí být splněna kumulativně.
  • vyvažování základních práv: článek 10 odst. 3 Listiny nemá přednost před jejím článkem 17
  • působnost: pojem „působnost" zahrnuje i pojem „předmět činnosti" u osob zapsaných vobchodním rejstříku
  • rozsah úpravy: směrnice EU oopakovaném použití informací veřejného sektoru představuje vtomto směru pouze minimální unijní standard, nikoli inspirační zdroj starší české ústavní a zákonné úpravy... Listina představuje pouze minimální standard, pod nějž nemůže zákonná úprava jít.
  • vztah ke zvláštním zákonům: vrozsudku ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 2 As 12/2006 : lex specialis derogat generali, slovem „lex" se v tomto principu nemíní zákon jako celek, ale právě právní norma, jejíž obecnost či zvláštnost je posuzována

 

celý článek

V havarijní zóně JETE o.s. vs. SÚJB 7 A 76/2002

Fiktivní rozhodnutí, fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu. Lhůta k rozhodnutí o rozkladu běží od doručení rozkladu podatelně ústředního orgánu státní správy. Rozsudek rozšířeného senátu NSS.

celý článek

Vita o.s. vs. Obvodní rada MO Moravská Ostrava a Přívoz 22 Ca 450/2000

Náležitosti rozhodnutí. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace, které nemá řádné odůvodnění, musí být jako nepřezkoumatelné zrušeno.

celý článek

V.J. vs Hradec Králové a FC HK akciová společnost 8 As 57-2006-67

Odůvodnění žádosti, veřejná instituce, pojem "stát", právnické osoby založené územními samosprávnými celky,veřejný zájem, hopodaření s veřejnými prostředky a vlastními prostředky, dohled. Akciová společnost ovládaná městem je povinným subjektem. Obec nemůže vlastnit (ovládat) právnickou osobu k soukromému účelu. Výklad pojmu "stát" z čl. 17 Listiny dopadá i na samosprávné územní celky. Dohled nad právnickou osobou pro účel určení povinného subjektu nemusí být jen vrchnostenský, může být vykonáván i na základě obchodního zákoníku.

celý článek

V. J. vs. Statutární město Hradec Králové, FC Hradec Králové, a. s. 8 As 57/2006

povinný subjekt, obchodní společnost založená územním samosprávným celkem

Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že druhý žalovaný (FC Hradec Králové, a. s.) byl založen prvním žalovaným jako územním samosprávným celkem, jeho orgány jsou částečně přímo a částečně prostřednictvím valné hromady vytvářeny prvním žalovaným, který zároveň zákonem stanovenými prostředky vykonává dohled nad činností druhého žalovaného a ten plní veřejný účel. Jakkoliv je tedy druhý žalovaný formálně osobou soukromého práva, převažují u něj znaky svědčící o jeho veřejné povaze a jedná se tedy o veřejnou instituci ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

celý článek

Žadatel B.V. vs. Ministerstvo spravedlnosti ČR 7 A 28/2002

Náležitosti žaloby. Nejvyšší správní soud v této věci řízení o žalobě zastavil, neboť žalobce nebyl osvobozen od soudních poplatků a přes výzvu soudu soudní poplatek z podané žaloby nezaplatil.

celý článek

Žadatel B.V. vs. Ministerstvo vnitra 5 A 136/2002

Lhůta k podání žaloby. Soud žalobu odmítl, protože žaloba byla podána opožděně po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání žaloby.

 

 

celý článek

Žadatel B.V. vs. Ministerstvo zdravotnictví ČR A 1/2003

Fiktivní rozhodnutí o žádosti, rozhodnutí o žádosti, lhůta k podání žaloby. Soud nepovažoval v daném případě přípis povinného subjektu za rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nastala tedy fikce rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Jestliže žadatel nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem (odvolání, rozklad), musí soud podanou žalobu odmítnout.

celý článek

Žadatel J.S. vs. Komise pro cenné papíry 6 A 78/2002

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu. Rozhodnutí, jehož vydání je nastoleno právní fikcí, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Ve věci Žadatel J.S. vs. Komise pro cenné papíry požádal žadatel o poskytnutí informací, které jsou obsahem správního spisu vedeném Komisí pro cenné papíry (KCP). KCP v zákonné lhůtě informace neposkytla a nevydala rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nastala tedy fikce rozhodnutí podle ust. § 15 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Proti tomuto fiktivnímu rozhodnutí podal žadatel rozklad. O rozkladu nebylo ve stanovené lhůtě rozhodnuto a nastala tedy podle ust. § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad zamítnut. Proti fiktivnímu rozhodnutí o rozkladu podal žadatel žalobu.

Soud konstatoval, že napadené rozhodnutí je jakožto rozhodnutí fiktivní nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil, aniž by se zabýval důvody neposkytnutí informací tak, jak byly ve vyjádření k žalobě uvedeny KCP.

 

celý článek

Žadatel J.S. vs. Komise pro cenné papíry 7 A 70/2002

Fiktivní rozhodnutí, fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu. Lhůta k rozhodnutí o rozkladu běží od doručení rozkladu povinnému subjektu.

celý článek

Žadatel J.S. vs. Ministerstvo dopravy 7 A 16/2002

Fiktivní rozhodnutí, fiktivní rozhodnutí o odvolání. Rozhodnutí založené právní fikcí musí být pro nepřezkoumatelnost zrušeno.

Ve věci žadatel J.S. vs. Ministerstvo dopravy požadoval žadatel sdělení informací týkajících se zejména zásad pro dopravní značení na pozemních komunikací. Žadateli nebyly požadované informace poskytnuty a proto žadatel podal k Ministerstvu dopravy rozklad proti rozhodnutí, kterým byla jeho žádost zamítnuta. Ministerstvo dopravy o podaném rozkladu nerozhodlo v zákonem stanovené lhůtě. V souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím tak nastala fikce rozhodnutí, kterým ministerstvo napadené rozhodnutí potvrdilo a rozklad zamítlo. Vzhledem ke skutečnosti, že rozhodnutí založené fikcí je nepřezkoumatelné, nezbylo soudu, než napadené rozhodnutí o rozkladu zrušit.

 

celý článek

Žadatel J.S. vs. Ministerstvo financí ČR 7A 130/2001

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k rozhodnutí o rozkladu. Předložením vedoucímu ústředního orgánu k rozhodnutí o rozkladu se rozumí den doručení podatelně tohoto ústředního orgánu.

Ve věci Žadatel J.S. vs. Ministerstvo financí ČR požádal žadatel o poskytnutí informací žádostí doručenou dne 23.5.2001. Ve stanovené lhůtě ministerstvo informace neposkytlo a nevydalo rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Nastala tedy fikce rozhodnutí dle ust. § 15 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím. Toto rozhodnutí napadl žadatel rozkladem, který byl doručen ministerstvu dne 20.6.2001. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu skončila dne 5.7.2001, což byl svátek, takže poslední den lhůty pro vydání rozhodnutí byl dne 9.7.2001. V této lhůtě o rozkladu rozhodnuto nebylo. Dnem 10.7.2001 tedy nastala fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad zamítnut. Žadatel podal proti rozhodnutí o rozkladu žalobu, a to dne 21.9.2001.

Soud konstatoval, že lhůta k podání žaloby začala běžet dne 11.7.2001. Žaloba podaná dne 21.9.2001 byla podána po uplynutí dvouměsíční lhůty k podání žaloby. Z tohoto důvodu soud žalobu odmítl.

Soud se dále ve svém rozhodnutí vyjádřil k výkladu pojmu předložení rozkladu k rozhodnutí tak, jak je používán v ust. § 16 odst. 3 ve spojení s ust. § 16 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím. Od předložení rozkladu povinným subjektem k rozhodnutí běží lhůta stanovená zákonem o svobodném přístupu k informacím k vydání rozhodnutí o rozkladu, s jejímž marným uplynutím je spojena fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad zamítnut.

 

celý článek

Žadatel JUDr. J. S. vs. Rada města Kolín 45 Ca 63/2000

Upřesnění žádosti, odmítnutí žádosti. Soud se vyjádřil k postupu povinného subjektu v případě, že z žádosti o poskytnutí informace není zřejmé, jaká informace je požadována.

Podle rozhodnutí soudu ve věci Žadatel JUDr. J. S. vs. Rada města Kolín povinný subjekt nemůže v případě, že není ze žádosti o poskytnutí informací zřejmé, jaká informace je požadována, tuto žádost odmítnout, ale musí podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím žadatele vyzvat k upřesnění žádosti.

 


 

celý článek

Žadatelka O. vs. Státní úřad pro jadernou bezpečnost 6 A 125/2000

Fikce rozhodnutí o rozkladu. Soud vyslovil nicotnost rozhodnutí o rozkladu, jež bylo vydáno až poté, co nastala fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad zamítnut.

Ve věci žadatelka O. vs. Státní úřad pro jadernou bezpečnost žadatelka požadovala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) poskytnutí informací o Jaderné elektrárně Temelín. SÚJB rozhodl o žádosti tak, že požadované informace neposkytl. Žadatelka podala proti tomuto rozhodnutí rozklad. Předsedkyně SÚJB nerozhodla o rozkladu ve stanovené lhůtě, takže v souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím nastala fikce rozhodnutí, kterým bylo rozkladem napadené rozhodnutí potvrzeno. Až po uplynutí lhůty k rozhodnutí o rozkladu vydala předsedkyně SÚJB rozhodnutí, kterým rozklad zamítla. Žadatelka se žalobou domáhala toho, aby soud vyslovil nicotnost (tj. neexistenci) rozhodnutí předsedkyně SÚJB, které bylo vydáno až poté, co nastala fikce rozhodnutí o rozkladu. Soud zejména konstatoval, že lhůta k rozhodnutí o rozkladu běží od doručení rozkladu podatelně ústředního orgánu. Soud pak dále konstatoval, že žalobou napadené rozhodnutí je nicotné, protože předsedkyně SÚJB rozhodla znovu o věci již rozhodnuté na základě fikce spojené s marným uplynutím lhůty k rozhodnutí o rozkladu.

 

celý článek

Žadatelka vs. Rada města Chomutov 15 Ca 367/2002

Informace, důvody neposkytnutí informací. Nutnost vyhledání informace není důvodem pro neposkytnutí informace.

celý článek

Žadatel Mgr. S.P. vs. Okresní úřad Tábor 10 Ca 101/2000

Odvolací orgán, rozhodnutí o odvolání. Soud se zabývá otázkou, jaký odvolací orgán je oprávněn rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu, jež se týká informací ve věcech samostatné působnosti obce.

 

 

celý článek

Žadatel R.P. vs. Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR 5 A 79/2000

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu. Rozhodnutí nastolené právní fikcí musí být jako nepřezkoumatelné zrušeno.

Žadatel ve věci žadatel R.P. vs. Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR požadoval po Ministerstva průmyslu a obchodu ČR zpřístupnění výsledků studií energetického ústavu EGÚ Brno. Ministerstvo faxem žadateli sdělilo, že informace nemůže poskytnout. Tento přípis považoval žadatel za rozhodnutí a podal proti němu rozklad. O rozkladu nebylo v zákonem stanovené lhůtě rozhodnuto, a proto nastala v souladu s ust. § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím fikce rozhodnutí o rozkladu, kterým byl rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí o rozkladu podal žadatel žalobu. Soud napadené rozhodnutí o rozkladu zrušil, protože rozhodnutí založené fikcí není odůvodněno a jako takové je nepřezkoumatelné.

 

 

celý článek

Žadatel vs. Komise pro cenné papíry 5 A 138/2001

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu, lhůta k podání žaloby. Soud nemohl věcně rozhodnout, protože žaloba byla podána opožděně. Z tohoto důvodu soud řízení o žalobě zastavil.

V daném případě povinný subjekt žádosti žadatele nevyhověl, a to rozhodnutím ze dne 5.7.2001. Dne 27.7.2001 podal žadatel proti tomuto rozhodnutí rozklad, o kterém prezídium povinného subjektu v zákonem stanovené lhůtě 23 dnů nerozhodlo. (Délka lhůty k rozhodnutí o odvolání či rozkladu v současné době činí 15 dnů od předložení odvolání či rozkladu povinným subjektem. V roce 2001 však byly lhůty k rozhodnutí o odvolání či rozkladu na základě přechodných ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím prodlouženy o jednu polovinu.) Rozklad žadatele byl povinnému subjektu doručen dne 30.7.2001. Lhůta k rozhodnutí o rozkladu tedy uplynula dne 22.8.2002 bez toho, aniž by bylo o rozkladu rozhodnuto. V souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím tedy nastala fikce rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí napadené rozkladem potvrzeno. Za den doručení takovéhoto fiktivního rozhodnutí se podle zákona považuje den po uplynutí lhůty k vyřízení rozkladu. Od tohoto dne také počala běžet lhůta dvou měsíců k podání žaloby ve správním soudnictví. Protože žaloba byla podána až 30.10.2001, tj. po uplynutí dvou měsíců ode dne, který zákon určuje jako den doručení fiktivního rozhodnutí, byla podána opožděně a soud musel řízení zastavit.

 

celý článek

Žadatel vs. Okresní úřad Opava 22 Ca 401/2001


Stavební zákon, zvláštní právní předpis. Při vyřízení žádosti o poskytnutí kopií stavebního a kolaudačního rozhodnutí se použije zákon o svobodném přístupu k informacím.

celý článek

Žadatel vs. Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání 33 Ca 126/2000

Fikce rozhodnutí, fikce rozhodnutí o odvolání. Soud se vyjádřil k situaci, kdy rozhodnutí povinného subjektu a odvolacího orgánu nemá náležitosti stanovené zákonem o svobodném přístupu k informacím.

V daném případě žadatel požadoval po povinném subjektu poskytnutí určitých informací. Povinný subjekt zadateli odpověděl dopisem, který neměl náležitosti rozhodnutí podle § 15 zákona o svobodném přístupu k informacím. Z dopisu ale bylo zřejmé, že se žádosti nevyhovuje. Proti tomuto rozhodnutí se žadatel odvolal, a to k předsedovi povinného subjektu. (V daném případě již nebyl nadřízený správní úřad, o opravném prostředku proto podle ustanovení § 16 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím rozhodoval ten, kdo stál v čele povinného subjektu.) Předseda o odvolání rozhodl tak, že dopisem sdělil, že povinný subjekt trvá na svém názoru vyjádřeném v původním dopise žadateli.

 

 

celý článek

Žadatel vs. Rada města Ostravy 22Ca 208/2002

Rozhodnutí o odvolání. Rozhodnutí o odvolání, které je pouhým zápisem ze schůze odvolacího orgánu a které není odůvodněno, nemá náležitosti rozhodnutí o odvolání.

celý článek

Žadatel vs. Všeobecná zdravotní pojišťovna III. ÚS 671/02

Veřejná instituce, veřejné prostředky. Mezi povinné subjekty označené v § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím jako veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky patří všechny subjekty, které naplňují definiční znaky pojmu veřejná instituce hospodařící s veřejnými prostředky a nikoli pouze Česká televize a Český rozhlas.

 

 

celý článek

         

                                     

 
English Čeština