Šéfové státních nemocnic skrývají své milionové majetky

Komentář Otevřené společnosti, o.p.s.

Média přinesla zprávu, že Ministerstvo zdravotnictví odepřelo sdělit informaci o výši odměn ředitelů nemocnic. Dovolává se prý zákona o ochraně osobních údajů a též zákona o střetu zájmů a mlčenlivosti v něm uvedené. Upozorňujeme, že ochrana osobních údajů je u příjemců veřejných prostředků upravena podrobněji v zákoně o přístup k informacím, který stanoví, že lze poskytnout identifikaci příjemce, výši veřejných prostředků, a jejich účel. V případě odměn (mimo tarifní plat) navíc hraje roli, že podle zákoníku práce jde o záležitost mimořádnou a spojenou se zvláště významnými úkoly.

To znamená, že tento typ příjmů veřejných prostředků nelze považovat za běžnou a dominantní část majetkových poměrů, které by snad mohly požívat určité ochrany soukromí. Tento závěr vyplývá například z nedávného rozsudku Nejvyššího správního soudu[1], který se týká poskytování daňových úlev. V něm NSS formuluje myšlenku, že ochrana osobních údajů příjemců veřejných prostředků se zachová pouze tam, kde jde o "převážně jen nároková plnění z veřejných prostředků, kde nárok vzniká ze zákona a správní orgán nemá prostor k vlastnímu uvážení." Odměna je nenárokové plnění, definované vztahem k mimořádným okolnostem či zvlášť významným úkolům. Podobný závěr plyne i z verdiktu Soudního dvora EU v Lucemburku[2] o zveřejňování informací o dotacích, které získávají evropští zemědělci - soukromí farmáři. Podle něj ochranu údajů o příjmech z veřejných prostředků zasluhují jen ty, které představují nevýznamnou část takto poskytovaných prostředků, týkají se náhodných, malých příjemců, a nemají proto význam pro veřejnou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky.