Přiznám se,  že s nemalým údivem  jsem si přečetl zprávu , že hlavní město ( kraj) Praha už nebude na svých internetových stránkách moci publikovat  záznamy z jednání svého zastupitelstva. Údajně jí to zakázal Úřad na ochranu osobních údajů (dále jen ÚOOÚ).    Není to případ jediný. Karlovarský magistrát již dokonce musel,   na popud ÚOOÚ, ze svého webu stáhnout archiv videozáznamů z jednání zastupitelstva. Strážci osobních údajů argumentovali mj. tím,  že nelze nechávat záznamy veřejně přístupné,   jsou na nich totiž zaznamenáni lidé z řad veřejnosti, kteří k tomu nedali výslovný souhlas.

Nutno zdůraznit,  že zasedání zastupitelstva (jako nejvyššího orgánu obce)  jsou ze zákona veřejná!  Neveřejná jsou jen jednání rady města (obce). Na zastupitelstvech se rozhoduje o zásadních veřejných záležitostech ve veřejném zájmu. A protože o peníze jde až v první řadě, v mnoha případech se tam rozhoduje o veřejných penězích, což si určitě zaslouží bedlivou veřejnou kontrolu.

Nemám nic proti tomu (ba naopak) , že města  musí, z důvodu právní jistoty , ještě  před zahájením jednání upozornit účastníky jednání zastupitelstva, že budou nahráváni. Pokud se tak někde na zastupitelstvech nedělo, šlo o nesprávný procesní postup a je dobře,  že na to byly obce upozorněny. Nicméně právní výklad ÚOOÚ zakazující městům zveřejňovat záznamy z jednání zastupitelstva pokládám za příliš extenzivní.

Je proti zdravému selskému rozumu, že pokud někdo, kdo  jde na zastupitelstvo s tím, že tam vystoupí, aby veřejně upozornil  na nějaké nešvary ve svém  městě nebo aby  se jen něco dotázal svých zastupitelů, a dopředu ví, že při této své akci může být nahráván, aby kvůli tomu nesměl být  zveřejněn  záznam  z veřejného (!)  jednání zastupitelstva. Cui bono?

Celá situace je opět jedním z ukázkových  střetů zákona o svobodném přístupu k informacím se zákonem na ochranu osobních údajů. In media res: V tomto případě se kloním k tomu, aby se miska pomyslných vah naklonila směrem k právu na informace a transparentnosti veřejné správy.

Zdá se mi, že pro jednotlivé stromy tu nevidíme celý (právní) les, glosátor střihu M. Zemana by tu možná poznamenal,  či spíše právní džungli!  

Autor: JUDr. Petr Kolman,Ph.D.  právník a pedagog a člen odborné poroty soutěže Otevřeno x Zavřeno - tento článek vyšel v E15, 2.11.2011, str. 17