Průlomový návod soudu, jak překonat obstrukci, když poviný subjekt nerespektuje názor nadřízeného.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu zřetelně stanovil hranici, nad níž se informace o platech a odměnách ve veřejné správě poskytují bez dalšího zkoumání, a pod níž se naopak nemají poskytovat tak automaticky. Dlouho očekávaný rozsudek znovu potvrzuje nade vší pochybnost, že se tyto informace až na nepodstatné výjimky mají vždy poskytovat. Byl přijat jednomyslně. I proto jej nutno považovat za ustálený výklad zákona a měl by ukončit desítky sporů, kdy povinné subjekty odmítají tyto typy informací poskytovat.

Oživení o.s. v rámci platformy Bezkorupce vydalo publikaci, shrnující právní a faktickou situaci při pořizování záznamů zastupitelstev a jejich zveřejňování. Autorem publikace je Oldřich Kužílek, expert Otevřené společnosti o.p.s.

Publikaci si můžete stáhnout zde.

Od prvního listopadu 2013 je účinná změna tiskového zákona, která zavádí pravidla pro vydávání radničních a krajských periodik, jako jsou různé místní zpravodaje, městské a krajské noviny.

V souvislosti s vyřizováním žádostí o informace o platech a odměnách osob ve veřejné správě začaly povinné subjekty uplatňovat test převahy veřejného zájmu.

Často při tom vycházejí z Metodického doporučení MV a ÚOOÚ pro vyřizování takových žádostí[1]. MV v něm pro povinné subjekty poprvé pojem testu převahy veřejného zájmu metodicky představilo a spojilo ho s výkladem testu proporcionality podle nálezu Ústavního soudu ze dne 9. října 1996, sp. zn. Pl. ÚS 15/96. Podle tohoto nálezu však poněkud mechanicky předepsalo povinným subjektům uplatnit kritérium vhodnosti omezení ochrany osobního údaje, kritérium potřebnosti, a hledisko vzájemného porovnání obou práv. Tuto metodiku posléze přejaly i některé soudy, i když v důsledku ji přes její pomýlenost používají spíše rozumně.

Posouzení návrhu Zastupitelstva Jihomoravského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů  - Sněmovní tisk 292

Tento posudek jsme zaslali poslancům a poslankyním Parlamentu České republiky.

Na příkladu Znojma, které na webu zveřejňuje usnesení rady, předkládáme analýzu toho, jak správně anonymizovat usnesení o pronájmech obecních nemovitostí, zejména bytů. Je třeba v souladu s právními předpisy správně vybalancovat právo na informace na jedné straně a právo na ochranu soukromí a osobních údajů na druhé straně.

9. listopadu 2010 vynesl SOUDNÍ DVŮR (velký senát) rozsudek, kterým zčásti (tato částečnost je však pravým jádrem věci) zrušil Článek 42 bod 8b a článek 44a nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1437/2007 ze dne 26. listopadu 2007, jakož i nařízení Komise (ES) č. 259/2008 ze dne 18. března 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1290/2005.

Na základě dotčených ustanovení zveřejňovaly příslušné úřady členských zemí EU kompletní seznamy subjektů včetně fyzických osob, které obdržely v předchozím roce dotaci v rámci zemědělské politiky EU (a 2 roky zpětně na webu ponechávaly). Kvůli rozhodnutí Soudního dvora úřady toto zveřejňování omezily.