1) Je nutno si uvědomit, že aktivní zveřejňování usnesení rady města je dobrovolnou (nikoli povinnou) činností obce, z toho plyne volnost obce rozhodnout, v jaké míře zveřejní aktivně informace. Míra ochrany osobních údajů při dobrovolném zveřejnění tak může být vyšší, než je minimální zákonem stanovená míra ochrany. Jinými slovy, obec si může sama nastavit režim zveřejňování těchto informací a při anonymizaci zachovávat ochranu na vyšší úrovni, než je minimální zákonem zaručená míra ochrany. Měla by však dbát toho, aby míra anonymizace nepřekročila míru, která je nutná pro porozumění usnesením, aby ze zveřejňování nebyla karikatura, která neslouží účinné veřejné kontrole, ale jen jako propagační nálepka.

2) Pokud je v některých případech nájemcem právnická osoba,  pak by vůbec nejde o osobní údaje a anonymizace je nadbytečná v plném rozsahu.

3) Minimální zákonem stanovená míra ochrany je v tomto případě stanovena zejména v § 8b z. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (InfZ), kde se stanoví přípustná míra poskytnutí osobních údajů o příjemcích veřejných prostředků. Nájemce obecního bytu je příjemcem veřejných prostředků - obec mu pronajímá byt, který je veřejným prostředkem.

Pojem veřejné prostředky je vhodné interpretovat v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), podle jehož § 2 písm. g) a i) jimi jsou „veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a) [podle písm. a) orgánem veřejné správy se rozumí organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu, státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky]. Veřejnými financemi jsou veřejné příjmy a veřejné výdaje, veřejnými příjmy příjmy státu nebo právnické osoby uvedené v písmenu a), veřejnými výdaji výdaje vynaložené ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, z jiných peněžních fondů státu, územního samosprávného celku nebo jiných právnických osob uvedených v písmenu a), z prostředků soustředěných v Národním fondu a z jiných prostředků ze zahraničí poskytnutých na základě mezinárodních smluv nebo poskytnutých k plnění úkolů veřejné správy". (zdroj: Adam Furek, Lukáš Rothanzl, ZÁKON O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Linde Praha 2010, str. 232)

4) InfZ stanoví tento rozsah poskytovaných osobních údajů: „Základní osobní údaje podle odstavce 1 se poskytnou pouze v tomto rozsahu: jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků." (§ 8b odst. 3 InfZ)

5) V případě pronájmu bytu je tedy minimální stanovená ochrana taková, že je možno poskytnout identifikaci příjemce jako fyzické osoby. Naopak zákon neukládá, že při naplnění pojmu „výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků" je nutno konkretizovat určitý byt jeho adresou, případně číslem bytu v domě. To znamená, že postačí konkretizovat byt jen jeho popisem (popis věci jako obecniny), tj. zejména údaji o počtu místností, rozměrech, základním vybavení. Dále je nutno uvést výši nájmu, protože teprve z popisu bytu vztaženému k výši nájmu lze usuzovat na finančně vyjádřenou výši poskytnutých veřejných prostředků (obvyklý nájem mínus stanovený nájem). Chybějící údaj o adrese sice může znamenat značný rozdíl v obvyklé ceně vzhledem k cenovým mapám a výši nájmu v jednotlivých lokalitách, lze ho však nahradit údajem buď z cenové mapy (tj. k charakteristice bytu připojit i údaj o tom, že dle cenové mapy se výše nájmu v daném místě pohybuje v určité výši za m2), nebo uvést obvyklou výši nájmu v dané lokalitě, kterou pronajímající nepochybně vždy zná a pracuje s ní, protože by jinak nemohl stanovit odpovídající výši nájmu. Tento přístup je v souladu s principem přiměřenosti zásahu do práva na ochranu soukromí a osobních údajů, protože dosahuje stejného cíle (možnost veřejné kontroly nakládání s veřejnými prostředky) aniž by zasáhl do soukromí nájemce sdělením jeho přesné adresy.

6) Míru zveřejnění, kterou obec volí na svém webu při dobrovolném zveřejnění, však obec nebude moci uplatnit při vyřízení žádosti dle InfZ. Pokud někdo požádá o informace o pronájmech obecních bytů, bude obec povinna mu poskytnout tyto informace právě v tom rozsahu, který odpovídá minimální stanovené hranici ochrany soukromí a osobních údajů, tedy přesně ve smyslu § 8b InfZ podle výkladu uvedeného výše. Na žádost tedy bude muset obec poskytnout informaci typu „Josef Novák, narozen 1958, trvalý pobyt Znojmo, byt velikosti 3+1, 82 m2, ...základní popis vybavení, výše obvyklého nájmu v daném místě, výše sjednaného nájmu, účel - bydlení", případně další podrobnosti, zejména pokud obec pronajímá byty za podmínky vložení prostředků do oprav a následném (fingovaném?) odečtu prostředků od nájmu.

Informace, které město takto poskytne na žádost, je následně povinno podle § 5 odst. 3 InfZ zveřejnit na svém webu. Touto cestou tedy občané, kteří mají důvod prověřit řádné nakládání s veřejnými prostředky cestou žádosti o informace, mohou dosáhnout, že k určitým pronájmům budou zveřejněny informace úplné - tedy odpovídající minimální ochraně soukromí a osobních údajů (ve výše uvedené sestavě). Je pak na zvážení vedení obce, jakou informační politiku zvolí, a zda kvůli snížení počtu žádostí o informace bude tyto zveřejňovat aktivně.

7) Konkretizaci určitého bytu si může vyžádat  člen zastupitelstva města (podle § 101 odst. 3 zákona o obcích má právo nahlížet do zápisů rady obce (i ostatní občané si tento zápis mohou vyžádat dle InfZ, jim ale bude odepřen právě údaj o přesné adrese pronajímaného bytu v souladu s výše popsanou minimální stanovenou ochranou soukromí a osobních údajů). Člen zastupitelstva, který údaj o adrese bytu získá touto cestou, jej však není oprávněn dále volně šířit. Smí ho použít jen pro výkon svého mandátu. Nesmí ho například zveřejnit na internetu. Pouze v případě, kdy by tento údaj zakládal vážné podezření z nějakého nekalého jednání, mohl by překročit stanovenou hranici ochrany - v zásadě se dostat do role whistleblowera, který upozorňuje navenek na určitý problém a nekalost, odehrávající se uvnitř instituce (zde obce). Tento krok by však směl učinit až poté, kdy by vyčerpal vnitřní možnosti k nápravě. V každém případě by riskoval, pokud by případný soud nepřesvědčil o svém dobrém úmyslu a přiměřeném postupu, sankci za porušení ochrany osobních údajů.

8) Zvláštní otázkou v případě usnesení rady Znojma k nájmům bytů je uvádění případných náhradníků pro případ, že první určený nájemce nabídku nepřijme. Zde je však nutno zaujmout takový výklad, který za příjemce veřejných prostředků považuje tu osobu, o níž povinný subjekt rozhodl, že jí veřejné prostředky budou moci být poskytnuty, bez ohledu na to, zda skutečné poskytnutí veřejných prostředků je vázáno na splnění další podmínky. Jiný výklad by totiž vedl k praktickému zrušení smyslu ustanovení § 8b InfZ, protože rozhodnutí a případně i poskytnutí informací o něm často probíhá v čase, kdy samotné poskytnutí veřejných prostředků ještě nenastalo nebo nenastalo zcela.

 

Hodnocení anonymizace na webu města Znojma

Znojmo zveřejňuje usnesení rady ZDE. Vycházeli jsme z usnesení uveřejněných ke dni 3.2.2011.

Usnesení rady, která se týkají zejména pronájmů bytů, jsou anonymizována mírně nad minimální zákonem stanovenou mez ochrany osobních údajů a soukromí. Pravděpodobně jsou nadbytečně anonymizována i usnesení, týkající se právnických osob. Z textu to však po anonymizaci nelze určit. 

Nadbytečná je především anonymizace jména a příjmení nájemců, tedy příjemců veřejných prostředků. Tento údaj umožňuje zveřejnit § 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Bez totho údaje se veřejná konjtrola, která je vlastním smyslem takového zveřejňování, stává iluzorní. Pokud se občané dozvědí, že město pronajalo komusi byt kdesi, nevede to k žádné kontrole. Pokud má někdo podezření, že se právě určitým (spřízněným) osobám výhodně pronajímá obecní majetek, pak je třeba poskytnout právě údaje o jménecha příjmeních nájemců.

Vedle usnesení týkajících se nájmů obecních bytů a dalších nemovitostí jako nejspíše nadbytečně anonymizovaná usnesení lze uvést například tato:

388 Řešitel: odb.rozvoje Termín: 30.06.2011

a) RM bere na vědomí informaci o postupu realizace instalace nápisů v jazyce

německém a čtyř motivů s věnci v bronzu na Kopalův pomník xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx,

xxxxxxxxxxxx, xxxxxx xxxx.

b) RM schvaluje uzavřít dodatek č. 2 smlouvy o dílo na prodloužení termínu do 30. 5. 2011.

Pravděpodobně jde o zakázku na realizaci nápisů. Není důvod anonymizovat dodavatele této zakázky, přinejmenším v rozsahu odpovídajícímu příjemci veřejných prostředků (viz výše).

 

424 Řešitel: odb.sociální Termín: 31.03.2011

Rada města schvaluje vrácení příspěvku na rozvoj bytového fondu Města Znojma xxxxx xxxxxxxx, bytem xxxxxxxxxxxxxx, ve výši 15 000,-Kč.

Jde o příjemce veřejných prostředků, proto je možné uvést údaje neanonymizované. Navíc anonymizace zde naprosto zatemnila smysl usnesení - není jasné, zda se příspěvek vrátí městu či naopak anonymizované osobě.

 

427 Řešitel: rada Termín: 19.01.2011

Vedoucí klubů projednají problematiku xxxxxxxxxxx xxxxxxxx a učiní závěr, který bude přednesen na radě města.

Po anonymizaci naprosto nesrozumitelné usnesení, u kterého nelze posoudit, zda je anonymizace nutná.

Závěr:

Zveřejňování na webu Znojma lze hodnotit jako velmi přínosné. Drobné nedostatky je vhodné odstranit, doporučujeme aktivně zveřejňovat i jména a příjmení nájemců.