Zákon o svobodném přístupu k informacím byl ve Spojeném království přijat v r. 2000 s účinností od r. 2005. Jeho součástí je též Úřad Informačního komisaře. Přinášíme hodnocení prvního období jeho činnosti, které Komisař publikoval na svých stránkách - originální text

 

První období uplatňování Zákona o svobodě informací (InfZ) a Zákona o informacích o životním prostředí (InfŽP) bylo úspěšné a pro Úřad Komisaře představovalo výzvu. Získal mnoho názorných zkušeností, stejně jako je získaly veřejné úřady.

Většina úřadů a veřejných institucí vzala svobodu informací vážně. Některé bohužel nikoli. Úřady mají nyní velkou možnost naučit se svobodě informací a rozvinout odpovídající postupy pro bezchybné plnění své působnosti při vyřizování žádostí o informace. Komisař bude nyní přijímat zásadní opatření vůči malému množství veřejných institucí, které opakovaně neplní své povinnosti. Bude tak činit pomocí Doporučení a Příkazů.

Povinnost Komisaře podporovat dále uvedenou dobrou praxi se vztahuje jak k požadavkům InfZ, tak InfŽP, a také předpisů, které je provádějí. Komisař zjišťuje, zda se úřady významně liší například v procesních lhůtách a zkoumá, jak nakládají se žádostmi o informace. Některé instituce to dělají dobře a některé ne. Nicméně Komisař očekává vysoký standard vyřizování, zejména co se týče doby vyřízení žádostí. Komisař bude nadále institucím poskytovat pomoc a podporu, avšak bude-li to nutné, též přiměřeně zasáhne. Pomocí podpory dobré praxe Komisař usiluje o:

• Prosazování otevřené veřejné správy
• Zavedení kultury maximální otevřenosti
• Přínos občanům a úřadům

3. Nástroje k zavádění dobré praxe - "cukr a bič"

"Dobré praxe" při činnosti veřejných úřadů dosahujeme různými cestami. Je potřebné celé spektrum přístupů.

3.1. Dobrovolné programy a vlastní zájem

Mnoho veřejných úřadů a institucí nepotřebuje vnější péči. Tím, že se při nakládání se žádostmi o informace samy učí, že jsou v kontaktu s občany a hledají patřičné rady, napomáhají celkovému systému vyřizování žádostí. Často tak zlepšením klientských služeb, vyšší otevřeností a odpovědností zvyšují důvěru veřejnosti. V takové situaci není nutné, abychom zasahovali.

3.2 Odstupňované zásahy

Pokud Úřad komisaře obdrží zprávu o případu, kdy veřejný úřad pravidelně nebo závažně porušuje předpokládané standardy dobré praxe, zakročuje pomocí příslušných opatření (viz Příloha 1). Typ zásahu přiměřeně odpovídá chybám. Zásahy nebo opatření, které může Úřad komisaře použít, představují:

• Specifické rady a doporučení ze strany Úřadu komisaře a dalších
• Poradenství a projednání
• Hodnocení (Assessment)
• Doporučení kpostupu (Practice recommendations)
• Pochvalné či kritické zveřejnění
• Zvláštní zpráva pro Parlament

                   3.3 Nařizující zásahy

Přicházejí v úvahu tehdy, pokud je zřejmé, že některý veřejný úřad velmi závažně, systematicky nebo opakovaně porušuje Část 1 InfZ nebo Část 2 a 3 InfŽP. Může jít také o případ, kdy Úřad komisaře vydá nařízení kvůli jednotlivému porušení, pokud je úmyslné nebo bezohledné a může vést k rozsáhlým škodám. V takových případech Komisař vydává Příkazy (enforcement notices).

Naší strategií je postupovat od poskytování rad a návodů, jak jsme činili již v uplynulých letech, k implementaci zákona o svobodě informací a k uplatnění zkušenosti nabytých při vyřizování stížností.

Úřad komisaře navazuje na dobrý začátek v prvním období účinnosti zákona. Nyní jsme připraveni provádět mnohá motivující opatření při sledování činnosti veřejných úřadů. Zaměřujeme se na změnu chování úřadů, nikoli na nápravu jednotlivých případů či trestání dřívějších chyb. Nicméně dřívější chování se zohlední, pokud úřady trvale nenaplňují své povinnosti a odpovědnost. Případné zlepšení činnosti přinese zisk pro všechny tím, že se sníží počet stížností k Úřadu komisaře a odvolání k Informačnímu tribunálu.

 

 4. Nástroje a průzkum

Úřad komisaře bude používat škálu metod ku zjištění, kde je třeba odstupňovaný nebo nařizující zásah. Průzkum představuje:

• Zkušenost se stížnostmi (aktivní monitoring ze strany Úřadu komisaře )
• Široký monitoring Úřadu komisaře , například obecné veřejné záležitosti projednávané v Parlamentu, médiích, Úřadu pro ústavní záležitosti, odborné veřejnosti a zájmových skupinách
• Poradenství a projednání bez vydání rozhodnutí nebo koordinace
• Informační pokyn

                          4.1 Výběrový přístup

Úřad komisaře uplatňuje odpovídající a přiměřený přístup k chybám při naplňování dobré praxe. Budeme se sice snažit pracovat s veřejnými úřady, nicméně přijmeme rozhodná opatření, pokud to bude rozumně přiměřené. Faktory pro úvahu o rozhodnutí o opatření budou zahrnovat:

• Použitelné nástroje
• Zaměření například na oblast či působnost
• Výchovný či odstrašující dopad na ostatní veřejné úřady - celkově nebo v určitém sektoru
• Zjištění svévolného nebo úmyslného porušení zákonů nebo pravidel ze strany veřejného úřadu
• Znalostní databáze (znalosti Úřadu komisaře)

                          4.2 Řídící principy

Tato strategie prosazování je v souladu s pěti Principy dobrého řízení (viz Příloha 2) zavedenými v r. 2005, pracovní skupinou pro lepší řízení (BRTF) a doporučeními Hampton Review. BRTF je od 1. ledna 2006 nahrazeno Komisí pro lepší řízení.

 

5. Hodnocení, doporučení k postupu a příkazy co představují a jak působí

                           5.1. Hodnocení (Assessments)

Komisař může se souhlasem úřadu provést hodnocení, zda instituce dodržuje správné postupy (dobrou praxi). (Volba úřadu může vzejít z pozvání nebo kupříkladu z monitoringu Úřadu komisaře nebo z kontaktu s Národním archivem (TNA).)

Hodnocení se může provést ústně pomocí série otázek a odpovědí, korespondenčně nebo ve vhodných případech návštěvou příslušného úřadu včetně doprovodného hodnocení.

Pokud se hodnocení provádí podle článku 46 Spisového řádu (Records Management Code of Practice), probíhá ve spolupráci s Vrchním archivářem veřejně správy (Keeper of Public Records) a v Severním Irsku se Zmocněncem pro archivy (Deputy Keeper of Records).

Hodnocení má několik možných závěrů:

• Není třeba další postup
• Shoda s úřadem na akčním plánu a kalendáři pro zavedení změn; nebo
• Předloží se Doporučení k postupu.

                     5.2. Doporučení k postupu (Practice Recommendation)

Pokud Komisař dojde k závěru, že praxe úřadu neodpovídá prováděcím předpisům (Codes of Practice), může úřadu uložit Doporučení k postupu.

Doporučení k postupu upřesní kroky k dosažení souladu.

Doporučení k postupu je písemné a uvádí jednotlivá ustanovení prováděcího předpisu, která podle Komisaře úřad nedodržuje.

Doporučení k postupu vztahující se k článku 46 (Spisový řád, Records Management Code of Practice) vyžadují konzultaci s Vrchním archivářem veřejné správy (Keeper of Public Records) a v Severním Irsku se Zmocněncem pro archivy (Deputy Keeper of Records). Komisař uzavřel Memorandum o shodě (Memorandum of Understanding) s TNA a Úřad komisaře úzce spolupracuje s TNA při zavádění dobré praxe v této oblasti.

Doporučení k postupu, jak se ukazuje, odstraní nejasnosti lépe než obecné rady a návody vydávané Úřadem komisaře, i než debaty a rutinní korespondence.

Komisař při určení, zda má použít Hodnocení nebo Doporučení k postupu, uplatní následující kriteria:

• Zda si úřad sám vyžádal pomoc
• Zda se úřad dříve snažil plnit své povinnosti dle InfZ
• Zda docházelo k vážnému či opakovanému porušování zákona
• Zda lze vedle okamžitého Příkazu uplatnit alternativní postup
• Úřad komisaře bedlivě sleduje zavedení všech přijatých akčních plánů a přijetí všech Doporučení k postupu.

                     5.3. Příkazy (Enforcement Notices) §

Pokud je Komisař přesvědčený o tom, že úřad není schopen dodržet některý z požadavků Části 1. InfZ nebo Části 2. či 3. InfŽP, může úřadu uložit Příkaz.

Příkaz se liší od Rozhodnutí (Decision notice) tím, že jde o postup iniciovaný Komisařem, a nikoli na popud stížnosti žadatele, který se domnívá, že jeho žádost nebyla správně vyřízena.

V mnoha případech, i když ne nutně ve všech, Příkazy směřují k systematickým nebo opakovaným porušením.

Příkaz se člení následovně:

• Detaily požadavků či požadavky, o nichž je Komisař přesvědčený, že je úřad porušuje.
• Odůvodnění k přijatým závěrům.
• Kroky, které úřad musí učinit, včetně lhůt, aby vyhověl příslušným požadavkům.
• Podrobnosti o právu se odvolat.
• Příkazy se také vydávají, pokud úřad nedodržuje strukturu povinně zveřejněných informací (publication scheme) nebo neposkytuje informace podle dané struktury povinně zveřejněných informací.
• Komisař při rozhodnutí, zda uplatní jen nápravné opatření anebo vydá Příkaz, bere v potaz tato kriteria:
• Systematické, opakované nebo závažné porušování InfZ nebo InfŽP (zejména průtahy)
• Zjištění, že povinnosti jsou úmyslně nebo zatvrzele opomíjeny nebo nejsou uplatňovány dostatečně správně
• Když je třeba vytvořit příklad nebo precedent
• Když je třeba vyjasnit nebo vyzkoušet opatření
• Jako nástroj pro shrnutí množství podobných stížností na tentýž úřad
• Chybné uplatnění struktury povinně zveřejněných informací
• Chyby při zveřejnění informací podle struktury povinně zveřejněných informací úřadu

6. Politika otevřenosti

Jakmile rozhodneme, že je vhodné či potřebné uplatnit Odstupňované zásahy nebo Nařizující zásahy v případě jednotlivého úřadu, obvykle vydáme veřejné stanovisko, které je vyjasní a poskytne orientaci v našich zamýšlených postupech. Obecně poskytujeme informace o počtech případů, kterým se věnujeme, o jejich podobě a výsledcích. Také publikujeme podrobnosti o ilustrativních případech, v nichž jsme použili nápravné opatření , anebo u nichž jsme žádný postup neuplatnili. Zároveň budeme zveřejňovat významná zjištění, která mají dopad na více úřadů anebo na občany obecně.

Dodatek 1 - Zákonné pravomoci Úřadu komisaře

Zákon o svobodě informací 2000 (InfZ), článek 47, uvádí povinnost Komisaře prosazovat zavádění dobré praxe v úřadech. Částečně sem patří jeho povinnost dohledu nad úřady podle požadavků InfZ a nad ustanoveními odpovídajících prováděcích předpisů, části 45 (Vyhláška o přístupu k informacím, Access Code) a článku 46 (Spisový řád, Records Management Code). Navíc část IV InfZ poskytuje Komisaři různě nástroje prosazování, včetně Rozhodnutí (Decision notice, s50), Příkazu (Enforcement Notice, s52) a Informačního pokynu (Information Notice, s51). Nesplnění těchto pokynů může Komisař předat soudu, který je může posoudit jako pohrdání soudem.

K provádění jednotného přístupu jak při nakládání, tak při řízení o žádostech o informace, umožňuje Směrnice 18 podle InfŽP 2004 uplatňovat prostředky prosazování podle InfZ přiměřeně též u InfŽP. Dále Směrnice 16(5) InfŽP nabízí pro všeobecné použití podle části 47 InfZ (viz výše), uplatnit pro InfŽP.

Stejně jako má Komisař nástroje k prosazování, má též pravomoc vydávat nezávazná Doporučení k postupu (Practice Recommendations) podle článku 48 InfZ v případě nesouladu s prováděcími předpisy (Codes of Practice). Tato opatření se také uplatňují pro InfŽP ve smyslu Směrnice 16(5).

Nástroje k prosazení

Příkazy (Enforcement notices, s52)

Jde o závazná vynutitelná opatření, které Komisař vydává vůči úřadům. Opatření upřesňují požadavky podle části 1, které úřad neplní, doporučené kroky a jejich harmonogram. Používají se v případech systematického nebo opakovaného porušování Části I InfZ nebo InfŽP jako protiklad Rozhodnutí (Decision notice), které se používají v případě individuálně podané stížnosti ke Komisaři, týkající se postupu vyřízení žádosti o informace. Nesplnění Opatření obvykle vyústí v to, že Komisař je konstatuje v podání k soudu ku rozhodnutí ve věci pohrdání soudem.

Je třeba také poznamenat, že porušení článku 77 InfZ může vést k trestní sankci.

Kupříkladu, když vyšetřování ve věcech týkajících se nakládání se spisy souvisí s nepřiměřeným či úmyslným zničením nebo zatajením informací s úmyslem vyhnout se zveřejnění, které požadoval žadatel.

Informační pokyn (Information Notice, s51)

Jde o závazné vynutitelné opatření. Komisař si může Informačním pokynem vyžádat od úřadu určité informace, pokud je potřebuje k tomu, aby rozhodl, zda úřad dodržel či dodržuje požadavky Části I nebo zda jeho postupy jsou v souladu s Spisovým řádem. Informační pokyn se může použít i ve vztahu ke stížnosti podle článku 50.

Další postupy, jimiž Úřad komisaře podporuje a zajišťuje dodržování zákonů a dobrou praxi.  Doporučení k postupu (Practice Recommendation, s48)

Jde o nevynutitelné doporučení vztahující se k souladu s Vyhláškou o přístup k informacím a se Spisovým řádem. Doporučení k postupu upozorňuje na kroky úřadu, které, dle soudu Komisaře, jsou potřebné k dosažení souladu s prováděcími předpisy. Komisař obvykle zveřejní Doporučení k postupu buď aktivním publikováním anebo je zpřístupní na žádost v rámci své otevřenosti. Ačkoliv Doporučení k postupu nejsou přímo vynutitelná, nevyhoví-li se Doporučení k postupu, obvykle to vede k chybám při dodržení InfZ nebo InfŽP.

Hodnocení (Assessment, s47(3))

Jde o hodnocení provedené Komisařem se souhlasem veřejného úřadu, pokud jde o to, zda se úřad řídí dobrou praxí včetně souladu s s45 InfZ nebo InfŽP. Ve vztahu k dodržování Spisového řádu se takové hodnocení dělá ve spolupráci s Vrchním archivářem nebo v případě Severního Irska Zmocněncem pro archivy.

Vyjednávání

Není formální pravomocí, ale přístupem, který bývá často používán Realizační skupinou (Enforcement team) pro zavedení souladu s prováděcími předpisy a shody s InfZ a InfŽP. Veřejné úřady mají všechny možnosti pro dobrovolný soulad. Nicméně vyjednávání je důležité pro vytváření a udržování veřejné důvěry a respektu k systému, v němž Komisař rozvíjí procedury, které jednoznačně a přehledně krok po kroku zajišťují, že veřejné úřady plní své zákonné povinnosti.

Zpráva pro Parlament (s49(2))

Nedostatečné provedení Doporučení k postupu (Practice Recommendation) může Komisař zveřejnit, například ve Zvláštní nebo Výroční zprávě pro Parlament. Výroční zpráva tak obsahuje též detaily o Nápravných opatřeních, uložených veřejným úřadům.

 

překlad (c) O.K. 2008

 

Strategie Úřadu Informačního Komisaře k prosazení Svobody Informací -

1. Strategie prosazování Zákona o svobodném přístupu k informacím

2. Podpora dobré praxe - obecný cíl Komisaře

3. Obecná strategie zásahů Úřadu komisaře