Mediální partner soutěže:
Podpořili nás:
Spolupracujeme s:
Rekonstrukce státu
FOIAnet
Navštivte nás na Facebooku
Dalších 106 odpovědí na vaše dotazy
Příručka pro občany o svobodném přístupu k informacím
Informace o platech a odměnách - jak je to s testem proporcionality?
Při řešení žádostí o informace o platech a odměnách zaměstnanců ve veřejné správě se pod vlivem ne zcela správného výkladu Ministerstva vnitra začal používat tzv. test proporcionality. Jak zjistilo již množství žadatelů, slouží většině úřadů spíš jako jakési "abrakadabra", které používají k zakletí (odmítnutí) jakékoliv žádosti o informace tohoto typu, i když se jedná o vrcholné funkcionáře či manažery veřejné správy, například vedoucí odborů velkých úřadů[1] nebo ředitele obrovských komunálních firem[2]. Nejvyšší správní soud se na návrh svého osmého senátu bude otázkou testu proporcionality zabývat v tzv. rozšířeném senátu, který by do několika měsíců měl problematiku o krok upřesnit. Proto přinášíme analytický podklad, který se pokouší problematiku poskytování informací o platu a odměnách konkretizovat, vyjasnit systematiku obecného testu proporcionality, a odkázat též na klíčové rozsudky mezinárodních soudů. Jak to tedy s testem veřejného zájmu, jak by se měl správněji nazývat, vlastně je?
[1] např. žádost o informace o platu a odměnách tajemnice a vedoucích odborů města Benešov, viz rozsudek NSS 1 As 169-2012-43
[2] např. žádost OS Lepší Kladno o informaci o platu a odměně ředitelů TEPO s.r.o., teplárenské společnosti 100% vlastněné městem Kladno
Test proporcionality je širší pojem. Používá se vždy tam, kde se dostanou do konfliktu dvě základní lidská práva, případně veřejný zájem, který je v podobě principu či hodnoty obsažen v ústavním pořádku (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 18. 12. 2006, sp. zn. I. ÚS 321/06).
V případech, kdy zákonná právní úprava již část tohoto obecného testu proporcionality řeší, neprovádí se celý test proporcionality, ale jen zúžený test, který se nazývá testem převahy veřejného zájmu (public interest test, outweigh of public interest[1], public interest for disclosure prevails over public interest or interest of other persons not to disclose[2]), a je podmnožinou testu proporcionality. Jde o situace, kdy zákon pro určité úzce vymezené případy již dává výslovně přednost jednomu z práv či zájmů. Například zákon o zdraví lidu dává přednost zájmu na vzdělání a zájmu na kontrole provádění lékařské péče před ochranou citlivých osobních údajů pacientů, a to pouze pro vymezenou skupinu osob - studentů medicíny a kontrolních pracovníků. Anebo úprava obchodního rejstříku, která dává přednost zájmu na identifikaci fyzických osob, zastupujících právnické osoby, před ochranou osobních údajů těchto fyzických osob (společníků, členů statutárních orgánů). V těchto případech již tedy nelze u každého případu provádět test proporcionality, jinak by například zveřejnění obchodního rejstříku s osobními údaji na internetu bylo nepřípustné a každý údaj by musel procházet testem proporcionality, tedy posouzením, zda v konkrétním případě konkrétní firmy a konkrétních osob převažuje zájem na poskytnutí údajů o společnících či o členech statutárních orgánů nad ochranou jejich soukromí.
V případě, kdy z. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (InfZ) v § 8b stanoví, že se poskytují základní osobní údaje o příjemcích veřejných prostředků, jde právě o případ, kdy zákonodárce již část obecného testu proporcionality provedl, a při praktickém posuzování jednotlivých žádostí o informace, zasahujících též do soukromí fyzických osob, je namístě už jen test převahy veřejného zájmu. V něm ale nehraje roli subjektivní názor dotčených osob, ani úvahy o tom, proč se žadatel této informace domáhá. Redukuje se prakticky jen na posouzení, zda požadovaná informace je schopná plnit funkci, kterou od ní tato právní úprava očekává, tedy přispět k veřejné kontrole procesů ve veřejné správě, zejména nakládání s veřejnými penězi.
Podrobněji tuto problematiku rozebírá analýza, kterou zveřejňujeme ZDE.
Celý dokument ke stažení v pdf ZDE
[1] např. § 2 (1) b) britského Freedom of Information Act (2000)
[2] např. čl. 6 odst. 1 bod 11.(2) slovinského Access to Public Information Act
