Toto by příště už mělo zůstat tajné

MF Dnes 4. listopadu 2008

Praha - Napojení poslance Vlastimila Tlustého na zavražděného šéfa podsvětí Františka Mrázka. Lobbování ministra vnitra Ivana Langera ve prospěch svých přátel. A do třetice uplácení fotbalových rozhodčích "kapříky".
Ty případy mají jedno společné. Všechny jsou doloženy policejními odposlechy, a pokud by již platil zákon, který v pátek bez většího zájmu schválili poslanci, veřejnost by se o nich nikdy nedozvěděla.
Zákonodárci totiž výrazně zpřísnili postih za zveřejnění policejních odposlechů. Napříště za to má hrozit pětileté vězení a zároveň mimořádně vysoká, až pětimilionová pokuta. "Schválení celého zákona mi přijde poněkud unáhlené. Navíc se ukazuje, že když se něco politiků dotýká osobně, jsou na to hypercitliví," řekl včera k novince někdejší poslanec a odborník na přístup občanů k informacím Oldřich Kužílek.

Rozpaky neskrývají ani někteří soudci, které včera MF DNES oslovila. Předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra sice řekl, že chápe důvody poslanců, kteří chtějí novým zákonem chránit soukromí lidí, zároveň však novinku kritizoval. "Podle mě například není společenský zájem, aby veřejnost věděla, že politik má milenku. Pokud má ale milenka napojení na zpravodajce nepřátelské země, tak už ano," uvedl Vávra.
Pro novinku, kterou připravilo ministerstvo spravedlnosti, zvedli v pátek ruku téměř všichni přítomní poslanci. Nikdo o návrhu ani nediskutoval, hladce prošlo i další zpřísnění prosazované několika poslanci z ODS. "Odposlechy jsou natolik závažným zásahem do osobnostních práv, že musí sloužit jen k potrestání zločince," vysvětluje novinku poslanec Marek Benda. Právě on odstavec, který původní návrh ani neobsahoval, prosadil.
Poslanec za ČSSD František Bublan, který pro zákon ruku nezvedl, si to nemyslí. "V poslední době se v médiích objevily jen odposlechy, jejichž zveřejnění bylo ve veřejném zájmu," uvedl Bublan.
Novinka bude mít i další paradoxní dopad. Poslanci se rozhodli chránit práva obětí trestných činů. Zakázali proto zveřejňovat jakékoliv informace, které by vedly k identifikování zavražděných, sexuálně zneužitých nebo přepadených. To je pochopitelné. Dobře míněná změna však může dopadnout tak, že se veřejnost o některých zločinech opět nedozví, maximálně se zveřejní jen obecné informace. Ukázat to lze na nedávné vraždě Václava Kočky mladšího. Napříště by se v novinách mohly objevit jen údaje o tom, že byl zavražděn pražský podnikatel, a nic víc.
Dovedeno do absurdna: média by nemohla podrobněji informovat ani tehdy, kdyby se někdo pokusil třeba o atentát na prezidenta Václava Klause. V takovém případě by se dostala na veřejnost jen zpráva, že se někdo pokusil zabít vysokého ústavního činitele. Poslanec Benda nicméně tvrdí, že nic takového nehrozí. Argumentuje tím, že média napříště takové informace dál budou smět šířit. Jen si předtím budou muset vyžádat "drobnost" - souhlas poškozeného nebo jeho rodiny.
Nový zákon nyní putuje do Senátu. Z některých reakcí je zřejmé, že by mohl bez problému projít. "Sice mi vadí, že to bylo přijaté bez větší rozpravy, ale jinak s tím žádný zásadní problém nemám. Ochrana soukromí podle mě stojí nad veřejným zájmem zveřejnit některé informace," řekl včera senátor za ODS a šéf ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera.

Vydavatelé: Česku hrozí omezení svobody tisku

MF Dnes 8. listopadu 2008

Praha - Vydavatele novin v Evropě varují, že v Česku hrozí omezení svobody tisku. Na valné hromadě Evropské asociace vydavatelů novin přijalo včera 25 vydavatelů Pražskou deklaraci. Vyzývají v ní členské státy, aby se zdržely kroků, které by ohrozily vydavatele, a to zejména pokud jde o svobodu tisku a přístup k informacím.

„Demokracie potřebuje kyslík, aby dýchala," uvedl znovuzvolený předseda Asociace Valdo Lehari jr. Přijetím deklarace reagovali vydavatelé na připravovanou českou novelu trestního řádu, do které poslanci ústavně-právního výboru Sněmovny nečekaně protlačili zákaz zveřejňování policejních odposlechů.

Kdyby tento záměr schválili senátoři a později ho podepsal prezident, hrozila by autorům takových informací pokuta až pět milionů korun nebo pětileté vězení. Znamenalo by to například, že by se lidé nikdy nedozvěděli o propojení některých politiků s podsvětím.

„Kdybych stál před rozhodnutím, jestli zveřejnit přepis telefonátu příslušníků podsvětí, kteří mluví o spolupráci s politikem, pak bych to zveřejnil," řekl MF DNES Valdo Lehari jr., který se jako právník specializuje na mediální právo. Jeho rodina vydává v Německu deník GeneralAnzeiger.

Rozhoduje veřejný zájem Zveřejňování odposlechů není podle něj nikde v Evropě omezeno. „Na prvním místě je veřejný zájem. Pokud je článek v souladu s ním, má svoboda tisku přednost," zdůraznil. Tisk podle něj může fungovat v zájmu veřejnosti, jen když jsou nastavena pravidla, která to umožňují.

Lehari jr. také uvedl, že policie nebo státní úřady se často snaží zjistit úniky informací do médií. Zmínil případ, kdy německá policie chtěla před dvěma lety jednomu redaktorovi zabavit počítač a podklady k článku. Ale Nejvyšší soud označil policejní zákrok za nelegální. Jednoznačně rozhodl veřejný zájem a svoboda tisku.

Autorka: Alena Zvěřinová