Rozsudek se zabývá vztahem atomového zákona a InfZ. Žadatel (občanské sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín) chtěl od ČEZu informace podle § 17 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon). Toto ustanovení ukládá „poskytovat veřejnosti informace o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, které nejsou předmětem státního, služebního ani obchodního tajemství,". Konkrétně se jednalo o  poskytnutí kompletní technické a technologické dokumentace vsázek paliva používaného od začátku provozu obou bloků (tzv. pasporty paliva) a analýzy vhodnosti paliva VVANTAGE ‑ 6 firmy Westinghouse pro reaktor VVER 1000 na jaderné elektrárně Temelín. ČEZ (v r. 2006) odmítl informaci vydat, a podané odvolání, na něž atomový zákon nepamatuje, nevyřídil. Žadatel podal žalobu, kterou se domáhal, aby ČEZ o odvolání rozhodl. Soud ji odmítl s tím, že žadatel nevyčerpal opravný prostředek podle atomového zákona, jímž v tomto případě byla stížnost na nedodržování atomového zákona ke Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost. Na základě kasační stížnosti Nejvyšší správní soud tento rozsudek zrušil, a konstatoval, že ČEZ je povinným subjektem (viz 2 Ans 4/2009 - 93). Městský soud Praha pak znova žalobu zamítl s tím, že žadatel nežádal o poskytnutí informací o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, jak mu umožňuje atomový zákon, takže způsob, jakým byla jeho žádost vyřízena žalovaným, byl zákonný. Soud tedy odmítl pro odvolání použít obecný předpis o přístupu k informacím. Proti tomuto rozsudku podal žadatel kasační stížnost. Předmětem kasačního přezkumu tak byla otázka, zda měl ČEZ rozhodnout o poskytnutí informací požadovaných stěžovatelem, včetně rozhodnutí o jeho odvolání. Celý rozsudek uvádíme ZDE.

V ní se NSS široce zabýval vztahem zvláštního zákona (zde atomového) a obecného zákona o přístupu k informacím - zákona č. z. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (InfZ)/99 Sb. (InfZ).

NSS dospěl k závěru, že „jakmile je subjekt povinným subjektem ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., všechny informace, které poskytuje veřejnosti (i podle jiných zákonů, pozn. red.), poskytuje zásadně v režimu tohoto zákona. Je to odrazem toho, že jeho povaha jako povinného subjektu podle tohoto zákona mu umožňuje, aby plnil všechny procesní povinnosti, jež z něj plynou. ... Ze samotné harmonické povahy právního řádu plyne, že pokud je žalovanému uloženo poskytovat některé informace v procesu upraveném zákonem o svobodném přístupu k informacím, pak má podle stejné procesní úpravy poskytovat i informace, jejichž poskytnutí mu ukládá jiný právní předpis (zde atomový zákon), který sám proces jejich poskytování nijak neupravuje. ... pro procesní režim poskytování informací nebylo podstatné, zda šlo o informaci ve smyslu § 17 odst. 1 písm. k) atomového zákona či o informaci podle § 2 zákona o svobodném přístupu k informacím. V obou případech mělo být rozhodnuto jak o jejím poskytnutí či neposkytnutí, tak v případě neposkytnutí a podání odvolání (jak se i stalo) mělo být v souladu s § 16 zákona č. 106/1999 Sb. rozhodnuto i o tomto odvolání."

Rozdíl mezi žádostí dle InfZ a del zákona o obcích spočívá v tom,m že zastupitel má právo na inforamce bez ohledu na ochranu osobních údajů či případného obchodního tajemství (musí je pak ale chránit). Dalším rozdílem je, že nežádá úřad jako celek, ale konkrétní osoby (funkcionáře, zaměstnance).

Pro pořádek však nutno uvést, že uplatnění popsaného výkladu na vztahu InfZ a zákona o obcích (krajích) nemusí dopadnout v konkrétním případě, až se dostane na stůl soudu, tak jednoznačně. Žádost podle zákona o obcích se totiž liší jak v tom, kdo je o informaci požádán (konkrétní osoby), tak i  v okruhu žadatelů, kterým jsou členové zastupitelstva, oproti atomovému zákonu, kde může žádat celá veřejnost. Nicméně již nyní lze jedině doporučit vyzkoušet postup, kdy na žádost zastupitele o informace dle zákona o obcích naváží opravné prostředky dle InfZ. Jiný postup by dokonce mohl být neúspěšný.

V rámci obiter dictum (lat. doslova "řečeno mimochodem", část rozhodnutí, která shrnuje další argumenty a která není autoritativní) NSS uvedl některé další zajímavé argumenty k jiným aspektům, které uvádíme na začátku rozsudku ZDE.