Mediální partner soutěže:
Podpořili nás:
Spolupracujeme s:
Rekonstrukce státu
FOIAnet
Navštivte nás na Facebooku
Dalších 106 odpovědí na vaše dotazy
Příručka pro občany o svobodném přístupu k informacím
Zastupitelstva by měla jednat otevřeně a poskytovat občanům předem podklady
Problémy s neveřejnými jednáními zastupitelstva, označovanými jako "pracovní porady", jsou stále živé. V naší Poradně jsme toto téma vícekrát analyzovali (např. ZDE). Problém bohužel důsledně nevyjasňuje ani stanovisko odboru dozoru Ministerstva vnitra, které je sice již oproti starší verzi trochu přísnější, ale stále fakticky zachovává postoj "pokud se veřejně hlasuje, je (skoro) vše v pořádku". K tomuto problému nyní přinášíme úvahu našeho čtenáře p. Ivana Ládra z Týniště nad Orlicí.
S jeho hodnocením věci se ztotožňujeme.
Zasedání zastupitelstva musí vždy být veřejné
§ 16 ZO přiznává občanů mimo jiné právo vyjadřovat stanoviska na zasedání zastupitelstva k projednávaným věcem, vyjadřovat se ústně k návrhu rozpočtu obce na zasedání zastupitelstva.
Aby tato práva byla vykonatelná, § 93 ZO praví, že zasedání zastupitelstva jsou veřejná. Město musí občany včas informovat o termínu, kdy se veřejné zasedání zastupitelstva koná, a o programu jednání.
Zasedáním se rozumí jakékoliv setkání zastupitelů, na němž se diskutují otázky spadající do pravomoci zastupitelstva dle § 84 ZO, ať již se zároveň o těchto otázkách rozhoduje či nikoliv.
Porušením § 93 ZO by byla rovněž taková organizace práce zastupitelstva, při které by se část otázek projednávala mimo veřejné zasedání zastupitelstva. Jak by občan mohl realizovat své právo se na zasedání zastupitelstva vyjadřovat k projednávaným věcem, kdyby se tyto věci neprojednávaly a občanovi by byl předložen pouze výsledek, aniž by měl občan šanci si učinit obrázek o tom, na základě čeho se k výsledku dospělo, jakými myšlenkovými pochody zastupitelé výsledku dosáhli a jaké jsou postoje jednotlivých zastupitelů k řešeným problémům?
Takové pošlapání práv občanů obce by mělo mít důsledky především v politické rovině. Jsou-li občanům upírána jejich práva, není-li respektováno jejich právo na kontrolu zvolených zastupitelů, právo na informace o činnosti orgánů města, právo podílet se v zákonném rozsahu na rozhodování o městských otázkách, uvědomělý občan by měl tato závažná fakta zohlednit při svém hlasování ve volbách.
Porušení zákonného postupu při jednání orgánů města ale může mít i důsledky právní. V závažnějších případech mohlo mít za následek zrušení rozhodnutí zastupitelstva dle § 124 ZO. (zajímavá je v tomto ohledu argumentace Ústavního soudu v nálezu IV.ÚS 331/02 , v jím projednávaném případě obec nejednala v přímém rozporu s textem zákona, neveřejné zasedání zastupitelstva by ale přímým porušením zákona bylo).
Za řádné svolávání zastupitelstev odpovídá v souladu s § 92 ZO starosta obce.
Aby se mohlo realizovat právo občanů dle § 16 ZO, město by mělo před jednáním zastupitelstva zveřejňovat podklady pro jednání zastupitelstva. Jinak se občan staví do role zírajícího pozorovatele, jenž se může snažit něco pochytit z jednání mnohem lépe informovaných zastupitelů, těžko se ale může efektivně k projednávaným otázkám vyjadřovat. Ač není vymahatelnost tohoto postupu jasná, město přívětivé vůči svým občanům by podklady mělo poskytovat i bez hrozby právní sankce.
Ing. Ivan Ládr, Týniště nad Orlicí
