Žadatelka požádala obec Dolní Třebonín o poskytnutí informací. Obec informace neposkytla ani nevydala rozhodnutí, kterým by informace odepřela. Nastala tedy fikce rozhodnutí o odepření poskytnutí informací, proti kterému podala žadatelka včas odvolání. Rada obce Třebonín o podaném odvolání nerozhodla v zákonem stanovené lhůtě. O odvolání bylo opět rozhodnuto fiktivním rozhodnutím. Teprve poté, co bylo ve věci rozhodnuto fiktivním rozhodnutím, vydala Rada obce Třebonín rozhodnutí o odvolání.

Soud na základě žaloby žadatelky rozhodl o zrušení fiktivních rozhodnutí, protože jsou nepřezkoumatelná. Vzhledem k tomu, že ve věci již bylo rozhodnuto fiktivním rozhodnutím, soud zrušil i později vydané rozhodnutí Rady obce Třebonín, neboť je zde překážka věci rozsouzené. (Nejvyšší sprání soud v obdobném případě, tj. při vydání rozhodnutí poté, co již bylo rozhodnuto fiktivním rozhodnutím, vyslovuje nicotnost později vydaného rozhodnutí. Viz Žadatelka O. vs. Státní úřad pro jadernou bezpečnost 6 A 125/2000) Soud se dále vyjádřil k povaze nároku povinného subjektu na úhradu nákladů v souvislosti s poskytováním informací. Dle názoru soudu se jedná o soukromoprávní nárok povinného subjektu vůči žadateli.

Fiktivní rozhodnutí neobsahují zákonem stanovené náležitosti, především pak nejsou odůvodněna, tudíž je na ně nahlížet jako na rozhodnutí nepřezkoumatelná, neboť jednou z nezbytných náležitostí správního rozhodnutí je jeho řádné odůvodnění.

Pokud bylo v dané záležitosti rozhodnuto, byť fiktivním rozhodnutím, později vydané rozhodnutí představuje rozhodnutí, jehož vydání brání překážka rei iudicatae (překážka věci rozhodnuté), neboť jakmile byla věc pravomocně rozhodnuta nelze ji projednat znovu.

Zákon nestanoví formu a charakter zpoplatnění informace, a proto lze však opět logickou úvahou dovodit, že úhrada nákladů řízení za poskytnutí informací nepředstavuje autoritativní rozhodnutí úřadu, ale představuje soukromoprávní subjektivní nárok a tudíž uplatnění takového nároku zákon nespojuje s formou rozhodnutí.

10 Ca 130/2004  

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudců JUDr. Věry Balejové a JUDr. Jana Tomáše v právní věci žalobkyně Věry Burianové, právně zastoupené Mgr. Františkem Korbelem, advokátem AK Tábor, Pražská 223, proti žalované Radě obce Dolní Třebonín, Dolní Třebonín 6, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 20.5.2004,

takto:

 

Rozhodnutí Rady obce Dolní Třebonín ( č j. 329 ) ze dne 20.5.2004 se z r u š u j e pro vady řízení a nezákonnost a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 

Rozhodnutí Obecního úřadu obce Dolní Třebonín ( čj. 261 ) ze dne 29.4.2004 se zrušuje pro vady řízení a nezákonnost a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 

Rozhodnutí Rady obce Dolní Třebonín ze dne 9.6.2004, č.j. 6/4-261/2004-IN se zrušuje pro vady řízení a nezákonnost a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 

Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 650,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně.

 

Odůvodnění :

 

Žalobou, doručenou dne 22.7.2004 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí Rady obce Dolní Třebonín, č. j. 329 ze dne 20.5.2004, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Obecního úřadu Dolní Třebonín o odepření informace ( fikce dle § 16 odst. 3 věta druhá zákona č. 106/1999 Sb. ), které bylo doručeno žalobkyni dne 21.5.2004 ( fikce dle § 16 odst. 3 in fine téhož zákona ).

Žalobkyně uvedla, že požádala Obecní úřad obce Dolní Třebonín, jako povinný subjekt, o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění dne 14.4.2004 pod č. j. 261 konkrétně poskytnutí kopií dvou dokumentů a to zmocnění Ing. Kulíre k jednání za BD Dolní Třebonín a zmocnění Ing. Jirsy k jednání- za BD Dolní Třebonín a nahlédnutí do seznamu členů družstva a do zápisů o průběhu jednání všech jeho orgánů. Obec požadované informace neposkytla, ani nevydala rozhodnutí o odepření informace, tudíž nastala fikce rozhodnutí dne 29.4.2004. Proti fiktivnímu rozhodnutí se odvolala dne 5.5.2004, avšak ani Rada obce Dolní Třebonín, jako odvolací orgán o odvolání žalobkyně v 15 denní zákonné lhůtě nerozhodla a nastala tudíž 20.5.2004 další fikce rozhodnutí o odepření informace ze dne 29.4.2004, kterou tímto potvrdila. Rozhodnutí bylo fiktivně doručeno podle § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění dne 21.5.2004. Teprve po dalších 20 dnech po dovršení fikce vydala Rada obce Dolní Třebonín dne 9.6.2004 pod č. j. 6/4-261/2004-IN rozhodnutí, jimiž zamítla poskytnutí dvou prvních požadovaných informací a umožnění nahlédnutí do dalších požadovaných informací navázala na předchozí úhradu za vyhledání informací ve výši 300,- Kč. Podle názoru žalobkyně je postup Obce Dolní Třebonín, jakož i Rady obce Dolní Třebonín nezákonný, v důsledku čehož bylo porušeno právo žalobkyně na svobodný přístup k informacím dle článku 17 Listiny základních práv a svobod a § 4 a § 14 odst. 3 písm. č) zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění. Žalobkyně odkázala na řadu judikátů Nejvyššího správního soudu, jakož i Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterými podpořila svůj názor. Rozhodnutí Rady Dolní Třebonín ze dne 9.6.2004 považuje žalobkyně za nicotný paakt, neboť bylo vydáno po právní moci fiktivních rozhodnutí. Z toho důvodu navrhla zrušení fiktivních rozhodnutí žalovaného a dále navrhla vyslovení nicotnosti rozhodnutí Rady obce Dolní Třebonín č.j- 6/4-261/2004-IN z 9.6.2004.

Žalovaná strana k věci uvedla, že ze strany žalobkyně jedná se o kampaň za účelem poškodit obec Dolní Třebonín. V souvislosti s probíhající IV. etapou bytové výstavby v Dolním Třeboníně dochází k přetíženosti aparátu obce. Obec však již přijala opatření k nápravě, která spočívala ve zvýšení počtu úředníků a zadání auditu odborné firmě. Nápravná opatření začala fungovat 4.6.2004, kdy byly všechny žádosti přešetřeny a bylo na žádost žalobkyně reagováno. Přestože marně uplynuly lhůty zákonem stanovené pro poskytnutí informací, Rada obce projednala dne 9.6.2004 odvolání žalobkyně a rozhodnutí odeslala žalobkyni. Z toho důvodu se žalovaná důrazně ohrazuje, neboť rozhodnutí obsahovalo veškeré náležitosti stanovené v § 15 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění. Ve věci nákladů řízení bylo požadováno, aby soud nepřiznal žalobkyni náhradu vynaložených nákladů, s ohledem na důvody uvedené ve vyjádření k žalobě.

Ze spisu, který si soud, pro posouzení odůvodněnosti námitek uvedených v žalobě, vyžádal, vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti.

Žalobkyně požádala dne 13.4.2004 o poskytnutí informace, konkrétně pořízení kopie dokumentu, kterým byl Ing. Kulíř a Ing. Jirsa zmocněn jednat za BD Dolní Třebonín, včetně uvedeného rozsahu. Dále bylo požádáno o možnost nahlédnout do seznamu členů družstva a do zápisů o průběhu jednání všech orgánů členů družstva. Žádost byla doručena obci Dolní Třebonín 14.4.2004. Dne 5.5.2004 bylo Radě obce Dolní Třebonín podáno odvolání proti poskytnutí informace na písemnou žádost ze dne 13.4.2004 pod č. j. 18VB/04, podanou dne 14.4.2004 pod č. j. 261. V odvolání je uvedeno, že podle § 16 odst. l zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění je podáváno odvolání o odepření informace a poukazováno na odstavec 3. téhož ustanovení, podle kterého je odvolací orgán povinen rozhodnout o odvolání do 15 dnů po jeho předložení. Obec Dolní Třebonín vydala dne 5.6.2004 pod č.j. 6/4-261/2004-IN rozhodnutí Rady obce Dolní Třebonín o odvolání proti neposkytnutí informací na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 14.4.2004, č.j. 18/VB/04 vedeno pod č.j. 6/2-261/2004-IN, ve kterém bylo rozhodnuto tak, že ve věci bodu 1-2 požadovaných kopií dokumentů zmocnění Ing. Kulíre a Ing. Jirsy informace poskytnuta nebude s odvoláním na ochranu obchodního tajemství, k bodu 3 je uvedeno nahlédnutí do seznamu členů družstva, u bodu 4 nahlédnutí do zápisů o průběhu jednání všech orgánů členů družstva rozhodla rada žadateli poskytnout. Dále je uvedeno, že podle sazebníku Obce Dolní Třebonín jsou účtovány žalobkyni náklady spojené s vyhledáním informací a pořízení kopií a odeslání ve výši 301,- Kč. Nahlédnutí do seznamu členů družstva a zápisů o průběhu jednání je možno na Obecním úřadě v Dolním Třeboníně na základě předem ohlášené návštěvy na konkrétně uvedeném čísle. Rozhodnutí obsahuje poučení, že se proti němu ve smyslu § 16 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění nelze odvolat.

Soud postupoval podle § 51 s.ř.s. a o věci samé rozhodl bez nařízeného jednání, neboť tak účastníci shodně navrhli.

V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. l s.ř.s. a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky přezkoumal podle odstavce 2. téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že řízení vykazovalo vady, pro které napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení.

Žalobkyně požádala Obec Dolní Třebonín o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění. Informace poskytnuta ve lhůtě zákonem stanovené nebyla. Z toho důvodu žalobkyně podala proti fiktivnímu rozhodnutí Obecního úřadu Dolní Třebonín odvolání. Rada obce Dolní Třebonín o odvolání žalobkyně rovněž nerozhodla a z toho důvodu nastala zákonná fikce rozhodnutí o odvolání. Rozhodnutí žalované v druhém stupni bylo fiktivně doručeno 21.5.2004. Teprve po dovršení fikce rozhodnutí v obou stupních vydala žalovaná 9.6.2004 pod č. j. 6/4-261/2004-IN rozhodnutí, kterým zamítla poskytnutí prvých dvou požadovaných informací předložení kopií zmocnění Ing. Kulíre a Ing. Jirsy a umožnění nahlédnutí do dalších požadovaných informací navázala na předchozí úhradu za vyhledání informací ve výši 300,- Kč.

Podmínky práva svobodného přístupu k informacím a základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány upravuje zákon č. 106/1999 Sb., v platném znění. Je-li podána písemná žádost o poskytnutí informace a povinný subjekt žádosti, byť i jen částečně nevyhoví, je jeho povinností podle § 15 odst. L zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění o tom vydat rozhodnutí ( s výjimkou případů, kdy žádost podle § 14 odst. 2 nebo § 14 odst. 3 písm. b/ odloží ) , a to ve lhůtě, kterou pro vyřízení žádosti zákon stanoví. To je v souladu s ustanovením § 14 odst. 3, popř. odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. Jestliže povinný subjekt ve stanovené lhůtě pro vyřízení žádosti informace neposkytne ani nevydá rozhodnutí, jímž by zcela nebo zčásti žádosti nevyhověl, zákon pro takový případ podle § 14 odst. 4 stanoví fikci vydání rozhodnutím, kterým je poskytnutí informace odepřeno. Proti takovému fiktivnímu rozhodnutí je možné podat prostřednictvím povinného subjektu ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyřízení žádosti o poskytnutí informace odvolání. Odvolací orgán je povinen o odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí, stejně jako proti rozhodnutí skutečně vydanému, rozhodnout opět ve lhůtě 15 dnů a pokud se tak nestane i pro tento případ zákon konstruuje fikci rozhodnutí o zamítnutí odvolání a potvrzení rozhodnutí napadeného. Ustanovení § 15 odst. l dále stanoví, že je-li povinným subjektem obec, vydává rozhodnutí obecní úřad. Odstavec 2. téhož ustanovení pak stanoví náležitosti rozhodnutí povinného subjektu, kterým je číslo jednací, datum vydání rozhodnutí, označení příjemce rozhodnutí, výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno, odůvodnění každého práva na informace, poučení o místu, době a formě podání opravného prostředku, vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka povinného subjektu s uvedením jména, příjmení a funkce.

V souzené záležitosti se uplatnila fikce zamítavého vyřízení žádosti žalobkyně o poskytnutí informace a to již v prvním stupni, neboť Obec Dolní Třebonín o žádosti žalobkyně nerozhodla, nastala tedy ve smyslu § 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění fikce rozhodnutí, že obec poskytnutí informací odepřela. Žádost žalobkyně byla doručena Obecnímu úřadu obce Dolní Třebonín 14.4.2004, tudíž fikce rozhodnutí v prvním stupni nastala uplynutím 15 dnů od podání žádosti žalobkyně, tedy dne 29.4.2004. Žalobkyně podala proti fiktivnímu rozhodnutí o odepření informace dne 5.5.2004 odvolání, které bylo téhož dne doručeno povinnému subjektu. Ani odvolací orgán Rada obce Dolní Třebonín o odvolání žalobkyně v další zákonné lhůtě 15 dnů nerozhodla, a tudíž podle § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění nastala další fikce rozhodnutí ve druhém stupni dne 20.5.2004. Rozhodnutí v druhém stupni bylo žalobkyni doručeno fiktivně dne následujícího, tedy 21.5.2004. Dne 9.6.2004 pod č.j. 6/4-261/2004-IN vydala žalovaná rozhodnutí, kterým zamítla žalobkyni poskytnutí prvních dvou požadovaných informací předání kopií zmocnění Ing. Kulíře a Ing. Jirsy a k další žádosti o možnost nahlédnutí do dalších dvou požadovaných písemností navázala na předchozí úhradu za vyhledání požadovaných informací ve výši 300,- Kč. Soud se ztotožnil s názorem žalobkyně, že vydaná rozhodnutí byla vydána v rozporu se zákonem a na základě vad řízení, a proto všechna vydaná rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

V daném případě se uplatnila skutečně fikce zamítavého vyřízení žádosti žalobkyně o podání informace ( § 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění ), stejně tak fikce zamítavého vyřízení žalobkyni podaného odvolání ( § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., v platném znění ). Lhůta pro rozhodnutí o odvolání skončila totiž odvolacímu orgánu dne 20.5.2004, a proto se tímto dnem nastolila fikce negativního rozhodnutí, kterým bylo odvolání žalobkyně ze dne 5.5.2004 zamítnuto a rozhodnutí o odepření informace potvrzeno. Za den doručení tohoto zamítavého rozhodnutí se dle § 16 odst. 3 zákona o informacích považuje následující den po uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání, tedy v konkrétní záležitosti den 21.5.2004. Žalobkyně podala žalobu k poštovní přepravě dne 21.7.2004, z toho důvodu dodržela dvou měsíční lhůtu pro podání žaloby ve smyslu § 72 s.ř.s., a tudíž byla žaloba žalobkyni podána včas.

O žádosti žalobkyně podané Obecnímu úřadu v Dolním Třeboníně nebylo v zákonem stanovených lhůtách rozhodnuto, proto přichází v úvahu právní fikce na základě, které byla vydána negativní rozhodnutí. Tato rozhodnutí neobsahují zákonem stanovené náležitosti, především pak nejsou odůvodněna, tudíž je na ně nahlížet jako na rozhodnutí nepřezkoumatelná, neboť jednou z nezbytných náležitostí správního rozhodnutí je jeho řádné odůvodnění. Tento základní požadavek, který stanoví procesní předpis nelze prominout ani tam, kde zákon spojuje s nečinností správního orgánu fikci negativního rozhodnutí. Soud nemůže sám vyslovit důvody, které vedly příslušný správní orgán k odepření informací. Tím by také zasahoval do zákonné pravomoci veřejné správy a jejich orgánů. Pokud bylo v dané záležitosti rozhodnuto, byť fiktivním rozhodnutím, rozhodnutí vydané žalovanou stranou dne 9.6.2004 tak představuje rozhodnutí, jehož vydání brání překážka rei iudicatae ( překážka věci rozhodnuté ) , neboť jakmile byla věc pravomocně rozhodnuta nelze ji projednat znovu. Tato konstrukce přímo nevyplývá ze správního řádu, avšak analogicky je aplikována v dalších právních odvětvích, a tudíž lze tento postup logicky vztáhnout i nařízení správní. Za této situace, kdy byly zjištěny procesní závady, jak při vyřízení žádosti o informace, kdy nebylo o žádosti žalobkyně rozhodnuto, tak i dalším postupem žalované strany, která rozhodla, ač již v dané záležitosti na základě zákonné fikce bylo pravomocně rozhodnuto, soud všechna napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Pro úplnost soud poznamenává, že dle § 17 zákona o informacích je sice povinný subjekt oprávněn žádat úhradu za vyhledání informací ( nesmí přesáhnout náklady spojené s vyhledáním informací pořízením kopií opatřením technických nosičů dat a odesláním informací žadateli ) a může podmínit vydání informací zaplacením úhrady nebo zálohy. Zákon však nestanoví formu a charakter zpoplatnění informace, a proto lze však opět logickou úvahou dovodit, že úhrada nákladů řízení za poskytnutí informací nepředstavuje autoritativní rozhodnutí úřadu, ale představuje soukromoprávní subjektivní nárok a tudíž uplatnění takového nároku zákon nespojuje s formou rozhodnutí. Pokud by totiž povinný subjekt zahrnul úhradu nákladů v souvislosti s poskytnutím informací do rozhodnutí, které spadá do oblasti veřejné správy a oprávněný by s výší nesouhlasil, rozhodoval by o výši úhrady za poskytnutí informace soud v občanskoprávním řízení, neboť se jedná o soukromoprávní nárok.

Soud proto uzavřel, že řízení vykazovalo vady, pro které byla jak fiktivní rozhodnutí, tak rozhodnutí žalované ze dne 9.6.2004 podle § 78 odst. l s.ř.s. zrušena a věc vrácena žalované k dalšímu řízení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. l s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla v řízení úspěch. Proto jí na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 5 650,- Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč a odměnu advokáta stanovenou paušální částkou 3 500,- Kč ( § 11 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ) a 2x režijní paušál po 75,- Kč ( § 13 odst. 3 podle téhož předpisu ).

 

Poučeni : Proti tomuto rozsudku  je  připustná   kasačni

stížnost, kterou lze podat ve lhůtě dvou týdnů od doručeni rozsudku k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného ve dvou vyhotoveních z důvodů stanovených v § 103 s.ř.s. Podáni kasační stížnosti nemá odkladný účinek. Stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem podle § 105 odst. 2 s.ř.s.

 

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. září 2004

Předsedkyně senátu: JUDr. Marie Krybusová v.r,