Soud konstatoval, že rozhodnutí obecního úřadu je vadné pro nedostatek zákonem požadované formy a náležitostí, ale že není nulitní, neboť fakticky představuje rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Pokud jde o přípis starosty obce, soud konstatoval, že se jedná o nulitní právní akt pro absolutní nedostatek obsahu i formy, jakož i proto, že byl vydán nepříslušným orgánem. O odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu, které se týká samostatné působnosti obce rozhoduje obecní rada, pokud zastupitelstvo nestanoví, že rozhoduje jiný orgán obce. V daném případě zastupitelstvo o tom, že by o odvolání rozhodoval jiný orgán obce, nerozhodlo. Fiktivní rozhodnutí obecní rady o odvolání pak soud zrušil jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

 

Neformální sdělení obecního úřadu je pro nedostatek zákonem stanovené formy a absenci základních náležitostí jakož i pro nedostatek řádného odůvodnění vadné, nikoliv ale nulitní, neboť svým obsahem představuje faktické rozhodnutí o byť částečném odepření požadovaných informací.

 

Okolnost, že rozhodnutí starosty obce je nicotným právním aktem pro absolutní nedostatek obsahu i formy, jakož i pro absolutní nepříslušnost orgánu, který jej vydal, nebrání vzniku fikce negativního rozhodnutí ve smyslu druhé věty ustanovení § 16 odst. 3 zákona o informacích, podle něhož se v případě, že o odvolání nerozhodne do 15 dnů odvolací orgán, má se za to, že odvolací orgán, kterým je ve smyslu druhého odstavce téhož paragrafu obecní rada, vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Tomáše a soudkyň JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně Věry Burianové, bytem ................, právně zast. JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem se sídlem v Táboře, Pražská 223, proti žalované Radě obce Dolní Třebonín, o žalobě žalobkyně proti rozhodnutí žalované ze dne 14.4.2004,

 

takto :

 

Rozhodnutí Obecního úřadu obce Dolní Třebonín ze dne 16.3.2004 a fiktivní rozhodnutí Rady obce Dolní Třebonín ze dne 14.4.2004 se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 

Vyslovuje se nicotnost sdělení starosty obce Dolní Třebonín ze dne 1.4.2004.

 

Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 650,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce žalobkyně JUDr. Miloše Tuháčka.

 

 

Odůvodnění:

 

Žalobou, k poštovní přepravě předanou dne 11.5.2004, se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí Obecního úřadu Dolní Třebonín ze dne 16.3.2004 vydaného ve věci žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vyslovení nicotnosti sdělení starosty obce Dolní Třebonín ze dne 1.4.2004, kterým starosta reagoval na odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí a zrušení fiktivního rozhodnutí Rady obce Dolní Třebonín ze dne 14.4.2004.

V žalobě žalobkyně namítá, že negativní rozhodnutí Obecního úřadu obce Dolní Třebonín vychází z nepochopení principu publicity veřejné správy a v dalším pak rozporuje úřadem uváděné důvody odepření informací v žádosti označených pořadovými čísly 1-38, když odkazem na ustanovení § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích poznamenává, že neveřejnost jednání rady obce v žádném případě neznamená, že by usnesení rady měla být utajována, odkazem na ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) zákona o informacích namítá, že požadavek na informaci nelze zúžit na pouhé nahlížení do listin, a že nesouhlas smluvních stran není právním důvodem pro odmítnutí informací, stejně jako skutečnost, že s některými požadovanými informacemi v mezích své působnosti současně disponuje i jiný, než oslovený povinný subjekt.

Po připomenutí rozdílných náhledů Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu na důsledky absence základních náležitostí aktů správních orgánů, se závěrem že připiš obce Dolní Třebonín ze dne 16.3.2004 nelze považovat za akt absolutně nulitní, neboť svým obsahem představuje faktické rozhodnutí o odepření požadovaných informací, navrhovala žalobkyně, aby soud toto prvostupňové rozhodnutí jako formálně vadné zrušil. Návrh na vyslovení nicotnosti přípisu ze dne 1.4.2004, kterým starosta obce reagoval na odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí, a které úřad považuje za konečné vyřízení věci, žalobkyně odůvodnila absolutním nedostatkem obsahu i . formy tohoto aktu, jakož i absolutní nepříslušnosti orgánu, který jej vydal, neboť v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 zákona o informacích, měla o odvolání rozhodovat rada obce. Protože toto " rozhodnutí " podle názoru žalobkyně nebrání vzniku fikce rozhodnutí o odvolání podle § 16 odst. 3 téhož zákona, je nezbytné reagovat na skutečnost, že ve lhůtě 15 dnů, tj. dne 14.4.2004 a tímto dnem došlo ex lege ke vzniku fikce negativního rozhodnutí Rady obce Dolní Třebonín, kterým bylo odvolání žalobkyně zamítnuto a rozhodnutí o odepření informací potvrzeno. S tím, že fiktivní rozhodnutí je již ze své podstaty pro absolutní nedostatek obsahu i formy zcela nepřezkoumatelné, navrhovala žalobkyně, aby krajský soud také toto rozhodnutí rozsudkem bez jednání zrušil pro  nepřezkoumatelnost,   spočívající  v nesrozumitelnosti  a v absolutním nedostatku formy.

Žalovaný úřad ve vyjádření k žalobě m.j. uvedl, že se ze strany žalobkyně jedná o cílenou akci, motivovanou snahou uškodit obci. Řada informací, o které žalobkyně žádala, jí byla již dříve poskytnuta, s výjimkou informací, poskytnutím kterých by bylo porušeno obchodní tajemství smluvních stran. Procesních nedostatků si je obec vědoma a byly již učiněny kroky k nápravě navýšením počtu úředníků, včetně sjednání poradenské činnosti externími pracovníky.

Ze správního spisu krajský "soud zjistil tyto pro věc rozhodné skutečnosti:

Žádostí ze dne 8.3.2004, Obecnímu úřadu obce Dolní Třebonín doručenou dne 10.3.2004, se žalobkyně domáhala poskytnutí osmatřiceti konkrétně specifikovaných informací a kopií dotčených dokumentů, vztahujících se k působnosti obce a týkajících se přímo či nepřímo bytové výstavby v obci. Na žádost za obec, která je povinným subjektem, reagoval obecní úřad přípisem ze dne 16. března 2004, v němž žalobkyni například sdělil, že zápisy z jednání rady obce nemůže poskytnout ani k nahlédnutí, protože jednání rady je ve smyslu ustanovení § 101 odst. l zákona č. 128/2000 Sb., o obcích neveřejné. Stran informací o podmínkách pro čerpání dotace na akci bytové výstavby odkázal obecní úřad na internetové stránky ministerstva pro místní rozvoj a přímo na toto ministerstvo odkázal žalobkyni např. v případě žádosti o poskytnutí kopie rozhodnutí tohoto ústředního orgánu o přidělení dotací. Ohledně jiných konkrétních informací, jako je tomu u kopií žádosti obce o dotaci, karet obecních domů, nebo kolaudačních rozhodnutí, sdělil úřad žalobkyni, že do těchto podkladů může nahlédnout v dohodnutém termínu. K žádosti o poskytnutí kopií smluv o výstavbě, uzavřených s tam uvedenými stavebními firmami, bylo poskytnutí informací odmítnuto z důvodu nesouhlasu smluvních stran.

Žalobkyně, která se spokojila s negativní odpovědí pouze u tří z osmatřiceti požadavků, napadla dne 31.3.2004 rozhodnutí obecního úřadu odvoláním, v němž namítala, že pokud ze zákona o informacích vyplývá právo žadatele na poskytnutí kopií, nelze odkazovat pouze na možnost nahlédnutí do požadovaných dokumentů.

Na odvolání žalobkyně reagoval starosta obce jednovětovým přípisem  z 1.4.2004  konstatujícím,  že  pokud  by  žalobkyni ( v žádosti ze dne 8.3.2004 ) vyhověl, tak by porušil zákon.

Krajský soud se věcí zabýval podle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního ( dále jen s.ř.s. ) a dospěl přitom k závěru, že žaloba je důvodná.

V souzené věci bylo rozhodováno o žádosti žalobkyně o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím ( dále jen zákon o informacích ) . Žádost, jak bylo připomenuto výše, vyřídil obecní úřad neformálním přípisem, kterým v podstatě žádosti žalobkyni nevyhověl, když je z formulace žádosti zřejmé, že žalobkyně požadovala také vyhotovení kopií k té které informaci se vztahujících dokumentů. Povinnost úřadu vydat v takovém případě rozhodnutí obsahující základní náležitosti je zakotvena v ustanovení § 15 zákona o informacích. Podle prvého odstavce citovaného paragrafu, v případě že povinný subjekt, byť jen z části žádosti o poskytnutí informací nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží z důvodů tam blíže specifikovaných. Jaké náležitosti musí zamítavé rozhodnutí obsahovat, pak vyplývá z druhého odstavce téhož paragrafu. Rozhodnutí tak musí obsahovat označení povinného subjektu, číslo jednací a datum vydání rozhodnutí, označení příjemce rozhodnutí, výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno, odůvodnění každého omezení práva na informace, poučení o místu, době a formě podání opravného prostředku a vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka povinného subjektu s uvedením jména, příjmení a funkce.

Z předchozích pasáží odůvodnění tohoto rozsudku je zřejmé, že žádost žalobkyně vyřizoval za obec v intencích druhé věty ustanovení § 15 odst. l zákona o informacích obecní úřad a to písemným sdělením k jednotlivým bodům žádosti, resp. jejich souhrnu, jak je tomu např. u smluv se stavebními firmami. Akt obecního úřadu nemá formu rozhodnutí, neboť není členěn na výrok a odůvodnění a zcela absentuje jakékoliv poučení o odvolání. Obsah sdělení je nepřezkoumatelný ohledně toho, v jakém rozsahu byly požadované informace odepřeny, neboť žalobkyně požadovala také pořízení kopií k informacím se vztahujících dokumentů, např. kopií zpráv obce o výstavbě, karet obecních domů nebo konkrétních kolaudačních rozhodnutí. Z formulace " v dohodnutém čase a termínu umožníme nahlédnout " není seznatelné, zda je současně negativně rozhodováno o žádosti na pořízení kopií. U bodu 2), je sice

uvedeno, že kopie nelze pořídit, ale toto negativní rozhodnutí zase není vůbec zdůvodněno.

Lze proto přisvědčit žalobkyni, že neformální sdělení obecního úřadu je sice vadné jak pro nedostatek zákonem stanovené formy a absenci základních náležitostí, tak pro nedostatek řádného odůvodnění, nikoliv ale nulitní, neboť svým obsahem představuje faktické rozhodnutí o byť částečném odepření požadovaných informací.

Absolutním nedostatkem zákonné formy a nepřezkoumatelností pak trpí jednovětové " rozhodnutí " starosty obce, z jehož formulace navíc není zřejmé, zda a v jakém rozsahu bylo prvostupňové rozhodnutí přezkoumáváno. Bez ohledu na uvedené, je stran tohoto aktu, jehož nicotnost způsobuje sám absolutní nedostatek zákonem předepsané formy a jakéhokoliv odůvodnění, podstatné zjištění, že o.odvolání rozhodoval starosta obce, ač podle věty druhé ustanovení § 16 odst. 2 zákona o informacích o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu, které se týká informací ve věcech samostatné působnosti obce, jako ve věci souzené, rozhoduje obecní rada, pokud obecní zastupitelstvo nestanoví jinak. Okolnost, že by obecní zastupitelstvo stanovilo jinak, není zřejmá ani ze spisu, ani z vyjádření žalované. Bylo-li tedy o odvolání žalobkyně rozhodnuto navíc aktem vydaným správním orgánem absolutně nekompetentním, působí taková skutečnost nulitu aktu. Absolutní nepříslušnost rozhodujícího správního orgánu je jak podle právní teorie, tak podle právní praxe, jednou z nejzávažnějších vad správních aktů, způsobující neexistenci aktu takto postiženého. K nulitě aktu by krajský soud musel přihlédnout i tehdy, kdyby nebyla žalobkyni namítána, když příkaz takto postupovat vyplývá z ustanovení § 76 odst. 2 s.ř.s., podle něhož zjistí-li soud, že rozhodnutí trpí takovými vadami, které vyvolávají jeho nicotnost, vysloví rozsudkem tuto nicotnost i bez návrhu.

Okolnost, že rozhodnutí starosty obce je nicotným právním aktem pro absolutní nedostatek obsahu i formy, jakož i pro absolutní nepříslušnost orgánu, který jej vydal, nebrání vzniku fikce negativního rozhodnutí ve smyslu druhé věty ustanovení § 16 odst. 3 zákona o informacích, podle něhož se v případě, že o odvolání nerozhodne do 15 dnů odvolací orgán, má se za to, že odvolací orgán, kterým je ve smyslu druhého odstavce téhož paragrafu obecní rada, vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Je tomu tak proto, že v případě nulity se o existenci správního aktu nedá uvažovat a něco se od samého počátku neexistuje, vzniku fikce negativního rozhodnutí nebrání. Fiktivní rozhodnutí o  zamítnutí  odvolání  a  potvrzení  rozhodnutí  o  odepření poskytnutí informace podle § 16 odst. 3 zákona o informacích, je ze své podstaty nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť se jedná o rozhodnutí, které neobsahuje a ani nemůže obsahovat odůvodnění  ( shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 4.7.2003, č.j. 6 A 78/2002, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí NSS 5/2004 jako judikát č. 2002 str. 434 a násl. ).

Pro všechny tyto důvody krajský soud žalobou napadené fiktivní rozhodnutí Rady obce Dolní Třebonín ze dne 14.4.2004 bez jednání zrušil pro vady řízení, konkrétně pro nedostatek důvodů, a věc vrátil žalované k dalšímu řízení ( § 76 odst. l písm. a/ a § 78 odst. 4 s.ř.s. ). Současně krajský soud zrušil rovněž rozhodnutí Obecního úřadu obce Dolní Třebonín ze dne 16.3.2004, neboť i toto rozhodnutí je pro výše připomínané vady nepřezkoumatelné. V intencích ustanovení § 76 odst. 2 krajský soud vyslovil nicotnost " rozhodnutí " starosty obce ze dne 1.4.2004.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. l s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že žalobkyně měla v řízení úspěch. Proto jí na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 5 650,- Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč a odměnu advokáta stanovenou paušální částkou 3 500,- Kč ( § 11 vyhl. č. 484/2000 Sb. ) a 2x režijní paušál po 75,- Kč ( § 13 odst. 3 za převzetí věci a sepiš žaloby ).

 

Poučení :  Proti   tomuto  rozsudku  lze  podat  kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně z důvodů uvedených v ustanovení § 103 s.ř.s. prostřednictvím podepsaného soudu a to ve dvou stejnopisech. Podání kasační stížnosti nemá odkladný účinek. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem.

 

 

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 14. června 2004