Kontakt

Otevřená společnost, o.p.s.
se přestěhovala na novou adresu

Uruguayská 5, Praha 2

tel.: 222 561 913

 Více...


Mediální partner soutěže:

Echo24.cz


Podpořili nás:

 

Logo US

 

Logo NKJ

 

Spolupracujeme s:

Rekonstrukce státu

Rekonstrukce státu

FOIAnet

Navštivte nás na Facebooku

Archiv Národní knihovny

Otevrete.cz je součástí Archivu Národní knihovny

 

Dalších 106 odpovědí na vaše dotazy


Příručka pro občany o svobodném přístupu k informacím

Užitečné odkazy:

 

Výpisy z rejstříků přes
E-SHOP

 

D.L.D.T.C. I. E., spol. s r. o. vs. Ministerstvo zahraničních věcí ČR 7 A 114/2002

Fiktivní rozhodnutí o rozkladu. Rozhodnutí, jehož vydání je nastoleno právní fikcí, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

Ve věci D.L.D.T.C.I.E., spol. s r. o. vs. Ministerstvo zahraničních věcí ČR požadoval žadatel po ministerstvu sdělení informace o tom, jaká osoba, na jakém jednání a na čí požadavek poprvé a pak i následně potvrzovala a zpřísňovala údajné požadavky Evropské unie na zrušení prodejen typu Duty/tax free, a to jak ze strany EU, tak ze strany České republiky. Žadateli bylo přípisem ministerstva sděleno, že už mu byly všechny dostupné informace poskytnuty. Tento přípis žadatel považoval za rozhodnutí a podal proti němu rozklad. Ministerstvo poté zaslalo žadateli dopis, ve kterém odmítlo tvrzení, že žadateli odepřelo požadované informace.

Podle názoru soudu nastala v daném případě v souladu s ustanovením § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím fikce rozhodnutí, kterým byl rozklad žadatele zamítnut. Vzhledem ke skutečnosti, že fiktivní rozhodnutí je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné, soud napadené rozhodnutí zrušil.

 

 

 

Rozhodnutí, jehož vydání je nastoleno právní fikcí, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. V takovém případě je sice zřejmé, že podaný rozklad byl zamítnut, ale nelze již dovodit, jaké důvody vedly žalovaného k odepření informací.

 

7 A 114/2002

 

ČESKA REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

 

Nejvyšší správní soud v Brně rozhodl v právní věci žalobce D.L.D.T.C.I.E., spol. s r. o., zastoupeného JUDr. K. Š., advokátkou, proti žalovanému Ministerstvu zahraničních věcí se sídleni v Praze l, Loretánské náměstí 5, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ve věci neposkytnutí informace,

 

takto:

 

I. Rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí o rozkladu žalobce ze dne 11.6. 2002 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení 4 650,- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. K. Š.

 

Odůvodnění:

 

Žalobou podanou v zákonné lhůtě u Vrchního soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, kterým byl zamítnut jeho rozklad ze dne 11.6.2002 a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu L stupně o neposkytnutí informace.

Žalobce v podané žalobě uvedl, že požadoval sdělení informace o tom, jaká osoba, na jakém jednání a na čí požadavek poprvé a pak i následně potvrzovala a zpřísňovala údajné požadavky Evropské unie (dále jen "EU") na zrušení prodejen typu Duty/tax free, a to jak ze strany EU, tak ze strany České republiky. Na tyto dotazy obdržel žalobce pouze obecné expozé o vyjednávání podmínek vstupu našeho státu do EU a poučení, že jím vyžadované informace nejsou relevantní. Přípisem žalovaného ze dne 28. 5. 2002 bylo žalobci sděleno, že už mu byly poskytnuty všechny dostupné informace. Tento připiš je podle žalobce možno ve smyslu § 15 odst. 4 zák. č. 106/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o poskytování informací") označit jako rozhodnutí, kterým žalovaný odepřel požadované informace. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v souladu s § 16 odst. 5 citovaného zákona dne 11.6. 2002 rozklad. Vzhledem k tomu, že žalovaný o tomto rozkladu nevydal rozhodnutí, platí opět fikce zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného rozhodnutí. Žalobce je přesvědčen, že žalovaný není oprávněn zkoumat, zda jím požadované informace jsou relevantní či nikoliv a je povinen sdělit žalobci veškeré údaje, které má k dispozici, pokud jejich poskytnutí zákon výslovně nevylučuje. Podle žalobce s odkazem na dosud publikovanou judikaturu je možno i v případě nečinnosti příslušného orgánu podat žalobu.

Žalovaný ve svém vyjádření popsal průběh korespondence, kterou vedl od 29.11.2001, kdy byl poprvé žalobcem požádán o sdělení informací týkajících se zrušení prodejen typu Duty/tax free. Žalobce se nespokojil se zaslanými odpověďmi žalovaného, a proto mu byla dopisem ze dne 28.5.2002 opět vysvětlena problematika zrušení uvedených prodejen z hlediska vztahu České republiky k EU s tím, že Parlament ČR bude tuto otázku ještě projednávat. Žalobce byl také upozorněn na to, že za předkládání příslušných návrhů vládě v této věci je věcně příslušné ministerstvo financí, na které se může obrátit. Poté žalobce zaslal rozklad, neboť se domníval, že mu byly odepřeny požadované informace. Žalovaný dopisem ze dne 26.6.2002 odmítl tento výklad a trval na tom, že veškerá vyjádření, která byla žalobci zaslána, jsou výňatky z relevantních dokumentů. Na tento dopis žalobce písemně reagoval a bez ohledu na předchozí korespondenci opět požadoval stejné informace jako na začátku. Z těchto důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, neboť žalobci byly poskytnuty všechny dostupné informace a nedošlo tak k porušení zákona o poskytování informací.

Protože Vrchní soud v Praze ve věci do 31. 12. 2002 nerozhodl, převzal dnem 1.1. 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), v souladu s ustanovením § 132 s.ř.s. neskončenou věc, u níž byla dána věcná příslušnost vrchního soudu, Nejvyšší správní soud a dokončí v ní řízení.

Podle ust. § 130 odst. l s.ř.s. postupuje Nejvyšší správní soud v tomto řízení podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního s.ř.s. Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně správního řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel Nejvyšší správní soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. l s.ř.s.), tedy že žalovaný vydal rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 16 odst. 3 a 5 zákona o poskytování informací, tzn. že nastala právní fikce, že o podaném rozkladu bylo vydáno, které bylo dne 30.6.2002 doručeno žalobci, tak že žalobcem podaný rozklad byl zamítnut a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno. Podkladem pro tento závěr je skutečnost, že žalobce podal dne 14.6.2002 rozklad, neboť přes četnou korespondencí vedenou se žalovaným se domníval, že jeho požadavku, aby mu byly sděleny konkrétní údaje týkající se zrušení prodejen typu Duty/free nebylo vyhověno. Ode dne doručení rozkladu žalovanému, tj. povinnému subjektu, když ministr je vedoucím tohoto subjektu, marně uplynula 15-ti lhůta k rozhodnutí o rozkladu. Rozhodnutí, jehož vydání je nastoleno právní fikcí, je podle názoru Nejvyššího správního soudu nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. V takovém případě je sice zřejmé, že podaný rozklad byl zamítnut, ale nelze již dovodit, jaké důvody vedly žalovaného k odepření informací. Vzhledem k tomu, že existence napadeného rozhodnutí je vázána na zákonnou fikci jeho vydání, nemůže obsahovat odůvodnění, v němž správní orgán v souladu s ustanovení § 47 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb. uvádí jakými .... V daném případě by tak musel soudem konstruovat, na základě jakých skutkových a právních závěrů byly námitky uplatněné v rozkladu shledány neopodstatněnými, popř. jaké důvody byly důvodem negativního rozhodnutí, což je nepřípustné.

Za této situace nemůže Nejvyšší správní soud ze stejných důvodů zaujmout stanovisko k závěru žalobce, že připiš žalovaného ze dne 28.5.2002 je možno označit za rozhodnutí, kterým žalovaný odepřel požadované informace a zda tedy žalobce podal rozklad v zákonné lhůtě.

Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud podle ust. § 78 odst. l s.ř.s. napadené rozhodnutí pro vady řízení zrušil a podle odst. 4 citovaného ustanovení vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V souladu s ust. § 76 odst. l písm. a) s.ř.s. rozhodl Nejvyšší správní soud ve věci bez nařízení jednání.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. l s.ř.s., když žalobci, který měl ve věci úspěch, vznikly s tímto řízením náklady zaplacením soudního poplatku v částkce 1.000,- Kč a odměny za právní zastoupení 3.650,- Kč (3.500,- podle § 11 vyhl. č. 484/2000 Sb. a 2x75,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 28. srpna 2003

 

 

         

                                     

 
English Čeština