Žadatel se domáhal poskytnutí informací formou poskytnutí kopií všech usnesení městské rady a zastupitelstva města Hranice. Žádost o poskytnutí těchto informací byla zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal žadatel odvolání. Rada města Hranice jako odvolací orgán o odvolání rozhodla tak, že odvolání nevyhověla, přičemž toto rozhodnutí bylo žadateli oznámeno přípisem Městského úřadu Hranice.

Proti žalobě podané žadatelem se Rada města Hranice bránila zejména poukazem na skutečnost, že nemůže být účastníkem řízení a tudíž nejsou splněny podmínky řízení. Rada města Hranice se dále bránila tvrzením, že její rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno odvolání, nebylo rozhodnutím dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím, a že tedy nastala dle ustanovní § 16 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím fikce rozhodnutí, kterým bylo odvolání zamítnuto. Na základě tohoto tvrzení pak Rada města Hranice dovodila, že žaloba byla podána opožděně, neboť od Radou města Hranice tvrzené fikce rozhodnutí o zamítnutí odvolání do podání žaloby uplynulo více než dva měsíce, což je lhůta k podání žaloby.

Soud jednoznačně deklaroval, že Rada města Hranice může být jako žalovaná účastníkem řízení, neboť se jedná v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím o orgán rozhodující o odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu, které se týká informací ve věcech samostatné působnosti obce.

Ohledně námitky opožděnosti podání žaloby soud poukázal na skutečnost, že fikce rozhodnutí se uplatní pouze v případě, kdy odvolací orgán nerozhodl o podaném odvolání do 15 dnů od jeho předložení povinným subjektem. V daném případě však Rada města Hranice o odvolání žadatele rozhodla.

Soud dále konstatoval, že rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí povinného subjektu musí mít náležitosti požadované ustanovením § 47 správního řádu. Protože žalobou napadené rozhodnutí takového náležitosti nemělo, neboť nemělo náležité odůvodnění, nezbylo soudu než rozhodnutí zrušit jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

 Podle § 19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů (§ 247 a násl. o.s.ř.) zákon přiznává způsobilost být účastníkem řízení správnímu orgánu, který rozhodl v posledním stupni, nebo správnímu orgánu, na nějž jeho působnost přešla (§ 250 odst. l a 4 o.s.ř.). Tento správní orgán má v řízení podle § 247 a násl. o.s.ř. procesní postavení žalovaného bez ohledu na to, zda je též nadán způsobilostí mít práva a povinnosti (právní subjektivitou).

 Fikce negativního rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání žadatele proti rozhodnutí povinného subjektu o neposkytnutí informací se uplatní - jak vyplývá z cit. ust. § 16 odst. 3 zák.č. 106/1999 Sb. - pouze v případě, jestliže odvolací orgán o podaném odvolání nerozhodl do 15-ti dnů od jeho předložení povinným subjektem.

Protože zák.č. 106/1999 Sb. upravuje jen náležitosti rozhodnutí povinného subjektu, tj. orgánu, který o poskytnutí informace rozhoduje v I. stupni (srov. § 15 odst. 2 uvedeného zákona), je nutno na náležitosti rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 16 uvedeného zákona) vztáhnout obecnou úpravu správního rozhodnutí podle § 46 a násl. zák.č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Podle § 47 odst. l správního řádu rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání (rozkladu). Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se všem účastníkům řízení v plném rozsahu. Podle § 47 odst. 3 správního řádu správní orgán v odůvodnění rozhodnutí uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval.

Komentář O. Kužílka:

Město Hranice vs. občan Nebeský (poskytnutí usnesení)

RESUMÉ:

* lhůta podání žaloby se počítá od doručení i neformálního přípisu o učiněném rozhodnutí (unikátní pokus o trik)

* právní fikce se použije jen nebylo-li rozhodnutí učiněno vůbec

* Rada města je způsobilá být žalovanou stranou

* neformální přípis nutno posoudit jako doručení Rozhodnutí

* nemá-li přípis však náležitosti, bude Rozhodnutí zrušeno

Občan požadoval poskytnutí informací formou textů všech usnesení městské rady a zastupitelstva města Hranice za určené období. Dostalo se mu (pravděpodobně po marném uplynutí lhůty pro poskytnutí informace a po podání odvolání proti takto vzniklému fiktivnímu rozhodnutí o odepření informace - nemáme tyto doklady k disposici) - až 28 dní po vypršení lhůty pro rozhodnutí o odvolání - jakéhosi přípisu Městského úřadu v Hranicích, v němž bylo v zásadě uvedeno, že odvolání bylo zamítnuto, ale který neměl náležitosti řádného rozhodnutí o odvolání.

Žalovaná rada města se pokusila o neuvěřitelný trik, který vejde do dějin pokusů o zneužívání zákona o svobodném přístupu k informacím k neoprávněnému odepírání informací: Tvrdila, že žalobce nesplnil lhůtu pro podání žaloby, protože mu odpověděla pozdě, a zatím fikce rozhodnutí o odvolání již nastala a občan nestihl ve lhůtě podat žalobu . Soud však (v souladu s nálezy Ústavního soudu) pojal onen pozdě zaslaný přípis jako skutečné doručení rozhodnutí (jež je nutno posuzovat podle obsahu, nikoli podle toho, jak je označeno). Toto rozhodnutí (přípis) sice nemá požadované náležitosti, avšak lhůtu pro podání žaloby nutno počítat od jeho doručení. Tak se podání žaloby ukázalo býti včasné.

Dále soud odmítl další rafinovaný pokus žalované Rady: tvářit se, že nemá způsobilost k právním úkonům a že tedy ani nemůže být žalována. Opřel se o ustanovení správního řádu (§ 247 a násl. o.s.ř.), které přiznává způsobilost být účastníkem řízení správnímu orgánu, který rozhodl v posledním stupni a má proto procesní postavení žalovaného bez ohledu na to, zda je též nadán způsobilostí mít práva a povinnosti (právní subjektivitou).

Ve věci samé pak soud poukázal na to, že rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat odůvodnění, ve kterém je správní orgán povinen uvést, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, a jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval. Konstatoval, že těmto požadavkům rozhodnutí nevyhovuje, neboť jakékoliv odůvodnění postrádá. Proto je zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

 

22Ca 331/2002

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Doležílka a soudkyň JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Moniky Javorové v právní věci žalobce J. N. , ___________________, zastoupeného JUDr. Hanou Neničkovcu, advokátkou se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova č. 894, proti žalované Radě města Hranice se sídlem v Hranicích, Pernštejnské nám. č. l, o přezkoumání zákonnosti rozhodnutí žalované o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací,

 

takto:

 

I. Rozhodnutí Rady města Hranice ze dne 14.6.2001 č.j. 1404/2001-RM 61 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 4.650,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Hany Neničkové, advokátky se sídlem v Kopřivnici, Kadláčkova č. 894.

 

Odůvodnění :

 

Žalovaná rozhodnutím ze dne 14.6.2001 č.j. 1404/2001-RM 61 nevyhověla odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Hranice ze dne 25.5.2001 č.j. KS/Tex/01, jímž nebylo vyhověno žádosti žalobce o poskytnutí informací formou textů všech usnesení městské rady a zastupitelstva města Hranice od října 2000 doručené Městskému úřadu Hranice dne 3.5.2001.

Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení uvedeného rozhodnutí žalované s odůvodněním, že žalovaná ve výroku rozhodnutí neuvedla právní předpisy, podle nichž bylo rozhodováno, rozhodnutí vůbec neodůvodnila, nekonstatovala, v čem spočívají důvody omezení práva na informaci a o jaké konkrétní ustanovení příslušného předpisu své rozhodnutí opírá.

Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 19.10.2001 navrhla zastavení řízení podle § 104 o.s.ř. pro nedostatek podmínky řízení spočívající v tom, že žalovaná nemá způsobilost být účastníkem řízení ve smyslu § 19 o.s.ř. Ve vyjádření ze dne ze dne 12.11.2001 žalovaná uváděla, že napadené usnesení Rady města Hranice není rozhodnutím podle zák.č. 106/1999 s podstatnými náležitostmi podle § 15 odst. 2 uvedeného zákona. Pro případy, kdy odvolací orgán je nečinný a v zákonné 15-ti denní lhůtě od předložení odvolání povinným subjektem nevydá rozhodnutí, konstruuje se ve smyslu § 16 odst. 3 uvedeného zákona právní domněnka vydání rozhodnutí o zamítnutí odvolání, přičemž za den doručení tohoto rozhodnutí se považuje den následující po uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání, kterým se stal den 2.7.2001. Na základě toho má žalovaná za to, že žaloba doručená krajskému soudu dne 26.9.2001 je žalobou podanou opožděně, tj. po uplynutí dvouměsíční lhůty stanovené v § 250b odst. l o.s.ř.

Krajský soud v Ostravě jako soud věcně a místně příslušný (§ 246 odst. l, § 246a odst. l občanského soudního řádu - dále jen "o.s.ř.") se nejprve zabýval námitkami nedostatku podmínek řízení a opožděností podání žaloby.

Podle § 19 o.s.ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. V řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů (§ 247 a násl. o.s.ř.) zákon přiznává způsobilost být účastníkem řízení správnímu orgánu, který rozhodl v posledním stupni, nebo správnímu orgánu, na nějž jeho působnost přešla (§ 250 odst. l a 4 o.s.ř.). Tento správní orgán má v řízení podle § 247 a násl. o.s.ř. procesní postavení žalovaného bez ohledu na to, zda je též nadán způsobilostí mít práva a povinnosti (právní subjektivitou). Žalobce ve své žalobě proto správně jako žalovanou označil Radu města Hranice, která je správním orgánem rozhodujícím o odvolání proti rozhodnutím Městského úřadu Hranice týkajícím se informací ve věcech samostatné působnosti města Hranice (§ 16 odst. 2 zák.č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů - dále jen "zák.č. 106/1999 Sb.").

Důvodnou krajský soud neshledal ani námitku opožděnosti podání žaloby.

Podle § 16 odst. 3 zák.č. 106/1999 Sb. odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15-ti dnů od předložení odvolání povinným subjektem. Jestliže v uvedené lhůtě o odvolání nerozhodl, má se za to, že vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil; za den doručení tohoto rozhodnutí se považuje den následující po uplynutí lhůty pro vyřízení odvolání.

Fikce negativního rozhodnutí odvolacího orgánu o odvolání žadatele proti rozhodnutí povinného subjektu o neposkytnutí informací se uplatní - jak vyplývá z cit. ust. § 16 odst. 3 zák.č. 106/1999 Sb. - pouze v případě, jestliže odvolací orgán o podaném odvolání nerozhodl do 15-ti dnů od jeho předložení povinným subjektem. V posuzovaném případě však žalovaná Rada města Hranice o odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Hranice rozhodla dne 14.6.2001, a to tak, že odvolání žalobce nevyhověla, přičemž toto rozhodnutí mu bylo oznámeno doručením přípisu Městského úřadu v Hranicích ze dne 25.7.2001 spolu s výpisem z usnesení žalované ze dne 14.6.2001, a to dne 30.7.2001. Pokud proto žalobce podal žalobu na přezkoumání: zákonnosti uvedeného rozhodnutí žalované prostřednictvím pošty dne 25.9.2001, byla žaloba podána ve dvouměsíční lhůtě uvedené v ust. § 250b odst. l o.s.ř.

Krajský soud poté přezkoumal bez jednání (§ 250f o.s.ř.) z hlediska uplatněných žalobních důvodů zákonnost napadeného rozhodnutí žalované i zákonnost řízení jemu předcházejícího ve smyslu ust. § 250i odst. l a 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná.

Podle § 20 odst. 4 zák.č. 106/1999 Sb., pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahuje se na počítání lhůt a na řízení podle § 15 - 17 správní řád, s výjimkou ustanovení o obnově řízení a o přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení.

Protože zák.č. 106/1999 Sb. upravuje jen náležitosti rozhodnutí povinného subjektu, tj. orgánu, který o poskytnutí informace rozhoduje v I. stupni (srov. § 15 odst. 2 uvedeného zákona), je nutno na náležitosti rozhodnutí odvolacího orgánu (§ 16 uvedeného zákona) vztáhnout obecnou úpravu správního rozhodnutí podle § 46 a násl. zák.č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Podle § 47 odst. l správního řádu rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání (rozkladu). Odůvodnění není třeba, vyhovuje-li se všem účastníkům řízení v plném rozsahu. Podle § 47 odst. 3 správního řádu správní orgán v odůvodnění rozhodnutí uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval.

V zájmu toho, aby rozhodnutí správního orgánu bylo přezkoumatelné (aby z něj byly zřejmé důvody, které správní orgán vedly k rozhodnutí uvedenému ve výroku správního aktu), správní řád v citovaných ustanoveních § 47 odst. l a 3 stanoví, že rozhodnutí správního orgánu musí obsahovat odůvodnění, ve kterém je správní orgán povinen uvést, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, a jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů, na základě kterých rozhodoval. Těmto zákonným požadavkům však napadené rozhodnutí žalovaného nevyhovuje, neboť jakékoliv odůvodnění postrádá.

Protože napadené rozhodnutí žalované je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné, krajský soud je podle § 250j odst. 2 o.s.ř. zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, ve kterém bude žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 250j odst. 3 o.s.ř.).

V řízení před soudem vznikly žalobci náklady, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.000,-Kč a dále, v souvislosti se zastoupením advokátem, v paušální odměně ve výši 3.500,-Kč (§ 151 odst. 2 o.s.ř. za použití § 246c o.s.ř., § 11 vyhl.č. 484/2000 Sb.) a ve dvou paušálních náhradách výdajů -po 75,-Kč (§ 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.), celkem ve výši 4.650,-Kč. Protože žalobce měl ve věci zcela úspěch, soud ve smyslu ust. § 250k odst. l věty první o.s.ř. žalované uložil, aby mu tyto náklady nahradila. Ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. za použití § 246c o.s.ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokátky, která žalobce v řízení zastupovala.

Poučení :

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek (§ 250j odst. 4 o.s.ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.

V Ostravě dne 30. května 2002

JUDr. Jiří Doležílek, v.r předseda senátu