• „Příjemcem  veřejných prostředků" je podle § 8b odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím jakákoli osoba, které je vyplacena byť i jen minimální částka z veřejných rozpočtů.
• Zaměstnanec veřejné správy dostává za svou práci plat, který je mu vyplácen z veřejných prostředků.  Je  proto  ve  smyslu  §  8b  odst.  1  zákona  o  svobodném  přístupu  k informacím „příjemcem veřejných prostředků".
• Právo  na  ochranu  osobních  údajů  není  neomezené, když čl. 10  odst.  3  Listiny  základních  práv  a  svobod  má  každý  právo  na  ochranu  před neoprávněným  shromažďováním,  zveřejňováním  a  jiným  zneužíváním  údajů  o  své  osobě. Stanoví-li pak zákon o svobodném přístupu k informacím povinnost poskytnout některé osobní údaje  (jinak  chráněné  zákonem  o  ochraně  osobních  údajů),  jedná  se  o  jejich  poskytnutí  podle práva, t. j. o poskytnutí oprávněné.
• v takovémto případě není nutno posuzovat střet práva na svobodný přístup k informacím a práva na ochranu osobních údajů v posuzované věci  individuálně podle všech okolností případu. 

Závěr: informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy musejí být na žádost poskytnuty žadateli.

Celé znění rozsudku ZDE

Na rozsudek navázalo Metodické doporučení Ministerstva vnitra a Úřadu pro ochranu osobních údajů k poskytování informací o platech pracovníků povinných subjektů podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Na jeho vzniku se Otevřená společnost podílela. Ve výsledném znění však na MV došlo k posunutí hranice, kdy je třeba provádět individuální test proporcionality, proto s ním ne zcela souhlasíme. Podle našeho názoru není třeba test proporcionality provádět u pracovníků podle §  2  odst. 2 a 3 zákona o střetu zájmů, informace lze poskytnout přímo na základě § 8b InfZ.