7 A 28/2002

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v právní věci žalobce B. V. proti žalovanému Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze, Vyšehradská 16, v řízení o přezkoumání rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 27. 12. 2001, č. j. 13/01-Rk,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 12. 1. 2002, podanou u Městského soudu v Praze, který ji předložil dne 31.1. 2002 Vrchnímu soudu v Praze, se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 27. 12. 2001, č. j. 13/01-Rk, kterým byl podle ustanovení § 59 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 61 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 22. 11. 2001, č. j. OTSV 331/01 R. Současně s podáním žaloby žalobce požádal soud o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení před soudem. Svoji žádost odůvodnil tím, že v dané věci se jedná o řízení, v němž zastoupení žalobce vyžaduje zákon.

Protože daná věc nebyla skončena Vrchním soudem v Praze, u kterého bylo zahájeno řízení, do 1. 1. 2003, kdy nabyl účinnosti zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.), věc byla předložena Nejvyššímu správnímu soudu s odkazem na ustanovení § 132, větu druhou, s. ř. s., podle kterého věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení vrchním soudům, převezme a dokončí Nejvyšší správní soud, a to dle ustanovení § 130 odst. l s. ř. s. v řízení podle ustanovení části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s. ř. s., tedy v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu.

Podáním žaloby vznikla žalobci dle ustanovení § 4 odst. l písm. a) zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o soudních poplatcích), poplatková povinnost, a to na základě položky 15 Sazebníku soudních poplatků dle právní úpravy platné v době podání žaloby, ve výši 1000,- Kč.

Jak bylo již uvedeno, žalobce současně se svým podáním požádal soud o osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k okolnosti, že žalobce dostatečným způsobem nedoložil své majetkové poměry a svoji žádost odpovídajícím způsobem nezdůvodnil a důkazně nepodpořil, Nejvyšší správní soud mu usnesením ze dne 20. 5. 2003, č. j. 7 A 28/2002 - 20, osvobození od soudních poplatků nepřiznal a současně zamítl i žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení před soudem .

Žalobce byl následně soudem vyzván výzvou ze dne 29. 5. 2003, aby uhradil soudní poplatek do 5 dnů od doručení této výzvy a zároveň byl poučen, že v případě nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě bude řízení zastaveno. Tato výzva byla žalobci doručena dne 9. 6. 2003, tento však předepsaný poplatek nezaplatil ve stanovené pětidenní lhůtě, a ani ve lhůtě pozdější.

Podle ust. § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Podle ust. § 9 odst. l zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Nejvyšší správní soud vzhledem ke shora uvedenému dle ust. § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s ust. § 9 odst. l zákona o soudních poplatcích, řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. 9. 2003