5 A 136/2002

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v právní věci žalobce B. V., zastoupeného JUDr. A. G., advokátem proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3 o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ve věci neposkytnutí informací

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 7.6.2000 č. j. VS-3158/2000-218 žalovaný zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí vydané ve smyslu § 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o poskytování informací), jímž nebyly žalobci poskytnuty požadované informace.

Žalobou označenou jako rozklad podanou u Vrchního soudu v Praze se žalobce domáhal vyhovění svých požadavků, t. j. poskytnutí těch informací, jejichž poskytnutí mu bylo žalovaným odepřeno.

V souladu s § 132 zák.č. 150/2002 Sb. (dále jen s. ř. s.), který nabyl účinnosti dnem 1. 1.2003, převzal neskončenou věc, v níž byla dána věcná příslušnost Vrchního soudu v Praze, a řízení v ní dokončí Nejvyšší správní soud.

Podle § 130 odst. l s. ř. s. se řízení podle části páté hlavy druhé o. s. ř. účinného před 1.1. 2003, v nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona. Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

Nejvyšší správní soud především v souladu s ust. § 250b odst. l o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2002 zkoumal, zda žaloba, která byla osobně podána dne 12. září 2000, byla podána v zákonem stanovené lhůtě, tj. do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni, když zvláštní zákon nestanoví jinak. Lhůta určená podle měsíců končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek její lhůty. Lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Ze správního spisu bylo podle doručenky zjištěno, že napadené rozhodnutí bylo doručeno žalobci dne 21.6.2000. Tento den je tedy dnem určujícím počátek lhůty a posledním dnem dvouměsíční lhůty byl 21. 8. 2000.

Protože žaloba byla podána po tomto datu, tj. dne 12. 9. 2000, byla podána opožděně a Nejvyšší správní soud ji podle § 46 odst. l písm. b) s. ř. s. odmítl.

Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že žalobci byla v souvislosti s ustanovením advokáta a osvobozením od soudních poplatků lhůta k podání žaloby usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 12.6.2002 č. j. 14 C 77/2002 - 26 prodloužena, protože žalobce lhůtu k podání žaloby zmeškal a zmeškání lhůty podle ust. § 250b odst. l o. s. ř. ve znění platném do 31. 12. 2002 nelze prominout.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 věta prvá s. ř. s., když žaloba byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 21. listopadu 2003