Žadatel požádal Městský úřad ve Vítkově o poskytnutí kopií žádosti o vydání stavebního povolení, stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí. Městský úřad ve Vítkově informace neposkytl a vydal o tom rozhodnutí. Okresní úřad Opava na základě odvolání žadatele rozhodnutí o odmítnutí žádosti změnil, avšak pouze v jeho odůvodnění. Neposkytnutí informací pak zdůvodnil tím, že stavební zákon upravuje jako zvláštní právní předpis způsob doručení stavebního a kolaudačního rozhodnutí. Žádné další osoby, než ty uvedené ve stavebním zákoně pak nemají právo na poskytnutí kopií těchto rozhodnutí.

 

Soud na základě žaloby žadatele výše uvedené rozhodnutí zrušil, přičemž v rozsudku vyjádřil názor, že žádost o poskytnutí kopií stavebního a kolaudačního rozhodnutí je nutno vyřídit podle zákona o svobodném přístupu k informacím s tím, že ustanovení stavebního zákona nejsou v tomto případě zvláštním právním předpisem.

 

Postup podle zákona č. 106/1999 Sb. nemůže být vyloučen ustanovením § 69 odst. l stavebního zákona, které stanoví, jakým způsobem se stavební povolení oznámí, ani ust. § 82 odst. 4 stavebního zákona, které stanoví, jakým způsobem se oznámí kolaudační rozhodnutí.

 

 

                                                                                                                            22 Ca 401/2001

 

                                               ČESKÁ REPUBLIKA

                                   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

 

Krajský   soud  v   Ostravě  rozhodl   v  senátě  složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové  a soudkyň JUDr. Miroslavy Honusové  a JUDr.  Moniky Javorové  v právní  věci žalobce ............zastoupeného ............ proti  žalovanému  Okresnímu  úřadu Opava o přezkoumání   zákonnosti   rozhodnutí   žalovaného   ve  věci neposkytnutí informace,

 

takto:

 

I. Rozhodnutí Okresního úřadu Opava ze dne 16. 10. 2001 č.j. 2212/2001/RR/330/1-K1. se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4.650,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám ............,

 

Odůvodnění :

 

Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí  žalovaného ze dne 16.10.2001 č.j. 2212/2001/RR/330/1-K1.,   kterým    bylo   změněno   rozhodnutí Městského  úřadu  ve  Vítkově   ze  dne  20.9.2001  č.j.  Výst. 6960/2001 - Dr,  jímž byla podle ustanovení §  2 odst. 3 zákona č. 106/1999  Sb.  v  platném znění  zamítnuta  žádost žalobce o      poskytnutí informace týkající se oplocení obory, a to tak, že bylo uvedeno jiné ustanovení, podle něhož byla žádost zamítnuta a jinak byl  výrok rozhodnutí ponechán beze  změn. V odůvodnění žalovaný  uvedl,   že  dospěl  k  závěru,   že  změnu  vydaného rozhodnutí  bylo nutno  provést z  důvodu, že  správní orgán I. stupně   neuvedl  ve   výroku napadeného  rozhodnutí  správné ustanovení  zákona,   podle  kterého  rozhodl   o  neposkytnutí informace.  Pokud jde  o věcnou  stránku napadeného rozhodnutí, měl  žalovaný  za  to,  že  správní  orgán  I. stupně neporušil ustanovení zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění (dále stavební zákon)  ani zákona  č. 106/1999   Sb. v  platném znění  tím, že žalobci  neposkytl požadované  kopie rozhodnutí  ve věci stavby oborního plotu. Stavební zákon,  jako speciální právní předpis, podle kterého rozhoduje stavební úřad,  ve svém ust. § 69 odst. 1      a  § 82  odst. 4,  stanovuje způsob  doručení (oznámení)  jak stavebního  povolení   tak  kolaudačního  rozhodnutí.   Ve  své podstatě  je tak  speciálním právním  předpisem určeno,  kdo je oprávněn  obdržet  vydaná  rozhodnutí.  Toto  právo  mají pouze účastníci  řízení a  dotčené orgány  státní správy  a nad tento rámec nelze kopie vydaných  rozhodnutí vydat žádné další osobě, byť  by  o  informaci  žádala  podle  zákona  č.  106/1999  Sb. v platném znění.

V podané žalobě žalobce namítal, že nebylo vyhověno jeho žádosti o poskytnutí informací, na které má právo zaručené Listinou základních práv a svobod. Podle čl. 17 odst. l Listiny základních práv a svobod jsou svoboda projevu a právo na informace zaručeny, přičemž právo na svobodný přístup k informacím, jeho rozsah a podmínky, za kterých povinné osoby informace poskytují, jsou upraveny zákonem č. 106/1999 Sb. v platném znění. Povinný subjekt má podle citovaného zákona povinnost poskytnout požadované informace vyjma případu, kdy se jedná o informace, jejichž poskytnutí je omezeno. Žalobcem požadované informace nespadají pod žádný zákonem stanovený důvod, který omezuje poskytnutí informace. Stavební zákon nelze chápat ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. v platném znění jako speciální předpis upravující komplexně režim poskytování informací. Ust. § 133 stavebního zákona pouze vymezuje dílčí aspekty uveřejňování územně plánovací dokumentace a dokumentace staveb osobám, které prokáží odůvodněnost takového požadavku, a to v rámci tzv. nadstandardu právě pro tyto osoby (např. v případě poskytování informací účastníkům řízení před jeho pravomocným skončením). V posuzovaném případě jde o ukončená správní řízení a požadavek na poskytnutí kopií listin tak, jak je požadoval žalobce ve své žádosti, je z hlediska platné legislativy přípustné.

Žalovaný se odmítl k podané žalobě vyjádřit s tím, že zdůvodnění námitek vznesených v předmětné žalobě jsou obsahem odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Krajský soud na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného včetně správního řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 244 odst. l o.s.ř.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalovaného vycházel krajský soud ze skutkového stavu, který tu byl v době jeho vydání (§ 250i odst. l o.s.ř.) a v souladu s dispoziční zásadou (§ 249 odst. 2 o.s.ř.) byl vázán rozsahem tvrzených nezákonností obsažených v žalobě.

Podmínky pro poskytování informací upravuje zákon č. 106/1999 Sb. v platném znění, který je obecně závazným právním předpisem realizujícím čl. 17 odst. l, 2, 4 a 5 Listiny základních práv a svobod. Podle citovaného zákona mají povinné subjekty (§ 2 odst. l a 2 cit. zákona) povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti (státní orgány, orgány územní samosprávy a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky) a v rozsahu jejich rozhodovací činnosti (subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických v oblasti veřejné správy), pokud se nejedná o poskytování osobních údajů a informací podle zvláštního právního předpisu (§ 2 odst. 3 cit. zákona). Pokud tedy zvláštní právní předpis stanoví podmínky poskytování informací odlišně pro určitou věcnou oblast, má tato úprava přednost před zákonem č. 106/1999 Sb. v platném znění. Tam, kde zvláštní zákon neupravuje dostatečně jasně a komplexně režim při poskytování informace, musí být žádost vyřízena podle citovaného zákona.

V tomto smyslu je zvláštním zákonem i stavební zákon, pokud se ovšem informace týká územně plánovací dokumentace a dokumentace staveb (§ 133). V žádném případě však nemůže být vyloučen postup podle zákona č. 106/1999 Sb. v platném znění ustanovením § 69 odst. l stavebního zákona, které stanoví, jakým způsobem se stavební povolení oznámí, ani ust. § 82 odst. 4 stavebního zákona, které stanoví, jakým způsobem se oznámí kolaudační rozhodnutí. Citovaná ustanovení pouze řeší procesní postup stavebního úřadu v průběhu správního řízení při vydání rozhodnutí, ale neupravují postup při poskytování informací o obsahu těchto rozhodnutí jiným subjektům mimo okruh účastníků řízení, poté, kdy nabyla právní moci. Protože v daném případě požadoval žalobce poskytnutí kopií žádosti o vydání stavebního povolení k oplocení obory, rozhodnutí odboru výstavby MěÚ ve Vítkově k výstavbě oplocení obory (stavební povolení údajně ze dne 3. 5. 2000 č. j. Výst. 1472/99 - Ko/Dr) a kolaudačního rozhodnutí téhož úřadu (údajně ze dne 5. 1. 2001 č. j. Výst. • 9967/2000 - Dr), nelze žalobce omezit v přístupu k požadovaným informacím s odkazem na citovaná ustanovení. V důsledku výše uvedeného není vyloučen postup podle zákona č. 106/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jak dovodil žalovaný, a je nutno proto posoudit, zda poskytnutí požadované informace není vyloučeno podle některého ustanovení citovaného zákona, popř. zvláštního právního předpisu.

Protože krajský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nebylo vydáno v souladu se zákonem, zrušil je a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 250j odst. 2 o.s.ř.). Žalovaný je vázán právním názorem soudu (§ 250j odst. 3 o.s.ř.). Ve věci rozhodl soud bez jednání v souladu s ust. § 250f odst. l písm. b) o.s.ř.)-

O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle ust. § 250k odst. l o.s.ř., když žalobci, který měl ve věci úspěch, vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 4.650,- Kč (soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč, paušální odměna za právní zastoupení ve výši 3.500,- Kč podle § 11 vyhlášky č. 484/2000 Sb. a náhrada hotových výdajů 2x75,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.).

 

Poučení

 

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

 

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho soudního výkonu.

 

V Ostravě dne 24.5.2002

 

Za správnost vyhotovení: Kateřina Soukupová

 

Eliška Cihlářova, v.ř předsedkyně senátu