Zákony umožňující účast veřejnosti na rozhodování.

Krátký komentář Oldřicha Kužílka týkající se problematiky otevřeného rozhodování.

Nesmyslná stanoviska Ministerstva vnitra, podle nichž bychom paradoxně nesměli kamerou zaznamenávat ani řečníka, který se na náměstí postaví na bednu a láká pozornost kolemjdoucích, budou díky stanovisku ombudsmana snad brzy nahrazena rozumným výkladem.

V naší poradně jsem problém několikrát analyzoval. Odmítl jsem názory některých radnic či krajů, že lze zakazovat občanům zaznamenat si na své kamery či jiné zařízení obraz a zvuk z jednání, i když tyto absurdní názory potvrzoval Odbor dozoru Ministerstva vnitra.

Názor doktora Motejla považuji za ještě příliš vyhýbavý, protože důvodů, proč si každý může pořizovat záznam toho, co má právo sledovat a co je věcí plně veřejnou, je více. Ombudsman se například vyhnul klíčové věci, a sice, že na jednání zastupitelstva vůbec nedochází (vyjma okrajových jevů) k projevům osobní povahy, které citovaná ustanovení Občanského zákoníku chrání. Nemají být tedy vůbec v tomto kontextu zvažována.