Žadatel
Jak žádat o informace na základě zákona 106/1999 Sb.
1. O běžné informace postačí žádat ústně, o složitější anebo citlivější raději písemně, abychom měli vyšší jistotu správného vyřízení. Žádost je dobré formulovat konkrétně. Žádost předložíme v úřadě tam, kde je pro to úřad zařízen (např. informační kancelář, podatelna). Úřad musí žádost přijmout.
Pokud podáme žádost elektronicky (zašleme e-mailem nebo elektronickou podatelnou), musí být poslána na adresu elektronické podatelny úřadu. Nic nebrání tomu, abychom ji zároveň poslal v kopii také někomu konkrétnímu v úřadě.
2. Úřad je povinen sdělit předpokládanou výši případných nákladů, pokud je bude požadovat, a to dříve, než nám informaci poskytne. Nejčastější náklady na získání informací jsou náklady na kopírování (cca 1,50 Kč za stranu). Pouze v případě, že odpověď bude neobvykle rozsáhlá (např. se ptáme na celý soubor informací), může úřad chtít i úhradu za vyhledání, tj. za hodiny, které úředník vyhledáním strávil (cca do 100 Kč za hodinu).
3. Pokud nás úřad nepožádá o zpřesnění žádosti anebo nesdělí, že žádané informace nejsou v jeho působnosti, má ve lhůtě 15ti dnů dvě možnosti: buď nám informace úplně poskytnout, anebo vydat Rozhodnutí se všemi náležitostmi (včetně jména odpovědného úředníka), v němž přesně na základě konkrétních ustanovení zákonů a s uvedením právního názoru odůvodní, proč informace odepřel.
4. Pokud úřad v této lhůtě Rozhodnutím informace odepřel a my s tím nesouhlasíme, můžeme se do 15 dnů odvolat, to znamená na stejné místo podat dopis "odvolání", že s odepřením nesouhlasíme a stručně to zdůvodnit. O odvolání rozhodne nadřízený orgán.
Pokud úřad v této lhůtě neučinil nic, můžeme do 30 dnů, od okamžiku, kdy měl vyřídit původní žádost, podat stížnost, to znamená na stejné místo podat dopis "stížnost", že s postupem (nečinností) nesouhlasíme a stručně to zdůvodnit. Stížností se bráníme i proti některým dalším chybám při postupu úřadu.
5. Pokud nám ani odvolání nevyhoví anebo ani odvolací orgán do 30 dnů od podání odvolání nezareaguje, můžeme podat žalobu k soudu. Pokud nám soud dá za pravdu, zruší nesprávná rozhodnutí úřadů a nařídí jim buď žádost znovu projednat, přičemž se úřad musí řídit právním názorem, který vyslovil soud, anebo soud přímo nařídí informaci poskytnout.
Jak žádat o informace na základě zákona 106/1999 Sb. - podrobně
Podrobný návod jak žádat o informace na základě zákona 106/1999 Sb.
Postup podání žaloby na neposkytnutí požadovaných informací
Návod jak podat žalobu proti neposkytnutí vámi požadovaných informací.
Seznam poskytovatelů informací
Seznam a odkazy na některé nejvýznamnější úřady, které musejí na vyžádání poskytnout informace.
Vývojový diagram vyřízení žádosti o informace
Podali jste žádost o informace a nevíte, co se má dít dál? Jak postupovat v různých variantách reakce úřadu?
Pro tyto případy nabízíme přehledný diagram, který by vám měl na odpovědět. V diagramu nejsou všechny situace, které mohou nastat. Těch je totiž, tak jako ve všech typech řízení, téměř nekonečné množství. Zde uvádíme ty nejčastější.
Publikace Dalších 106 odpovědí na vaše dotazy - Oldřich Kužílek

Publikace o svobodném přístupu k informacím a otevřenosti veřejné správy.
Záměrem publikace, kterou vydala Otevřená společnost, o.p.s. v rámci projektu Otevřete.cz je usnadnit čtenářům orientaci v problematice přístupu k informacím, nabídnout možnosti aplikace zákona v jejich konkrétních situacích, seznámit s povinnostmi pracovníků státní správy a samosprávy, které z tohoto zákona vyplývají a napomoci tak aktivnímu uplatňování práva na informace.
Vyhláška o struktuře povinně zveřejněných informací
Od 1. ledna 2007 musejí všechny povinné subjekty na svém webu zveřejnit širší okruh informací. Vyhláška stanoví také jejich přesnou strukturu, která je uvedena příloze č.1.
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím - aktuální znění
Text zákona v paragrafovém znění