Žadatel o poskytnutí informace má v případě, že jeho žádost byla rozhodnutím povinného subjektu odmítnuta a rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace bylo potvrzeno i rozhodnutím o odvolání nebo o rozkladu, možnost podat u příslušného krajského soudu žalobu. Žadatel touto žalobou  dle soudního řádu správního napadá rozhodnutí o odvolání nebo o rozkladu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti. 

Předpokladem podání žaloby napadající rozhodnutí o odvolání nebo o rozkladu je, aby žadatel vyčerpal přípustné opravné prostředky proti rozhodnutí  povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace, tedy aby řádně podal odvolání či v případě rozhodnutí ústředních orgánů státní správy rozklad a aby rozhodnutí nabylo právní moci. Nebudou-li tyto podmínky splněny, žaloba nebude úspěšná.

Žalobu je nutno podle ustanovení § 72  soudního řádu správního podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí žadateli oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, tedy do dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni, tj. od doručení rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu. Zmeškání této lhůty nemůže soud prominout.

Za žalobu je nutno zaplatit v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudní poplatek ve výši Kč 3.000,-. V případě, že je žaloba úspěšná, soud uloží protistraně povinnost uhradit žalobci soudní poplatek.

Pokud se žadatel nechá zastoupit v řízení o žalobě advokátem a v řízení uspěje, soud uloží žalovanému povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů právního zastoupení. Náhrada nákladů právního zastoupení se spočítá podle počtu úkonů právní služby vykonaných advokátem a dle hotových výdajů, přičemž úkonem právní služby je například převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření či účast u soudního jednání. Výše odměny za jeden úkon právní služby činí v případě této žaloby Kč 3.100,- a  Kč 300,- paušální náhrady hotových výdajů a, pokud je advokát plátcem daně z přidané hodnoty, též daň z přidané hodnoty z těchto částek. V případě, že žalobce s žalobou neuspěje a žalovaný se nechá zastoupit v řízení advokátem, může soud uložit povinnost k náhradě nákladů právního zastoupení i žalobci. V případě, že žalovaným bude orgán státní správy, lze spíše očekávat, že soud povinnost k náhradě nákladů právního zastoupení neúspěšnému žalobci neuloží. Riziko neúspěchu ve věci a případné povinnosti hradit náklady právního zastoupení žalovanému je však zapotřebí posoudit individuálně v každém konkrétním případě.

V případě, že žaloba nebude úspěšná, má žalobce možnost podat proti rozhodnutí soudu kasační stížnost. Kasační stížnost je nutno podat do dvou týdnů od doručení rozhodnutí, a to jen z důvodů stanovených v soudním řádu správním. V řízení o kasační stížnosti musí být žalobce zastoupen advokátem, nemá-li on sám, či jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.